První svatba, pečlivě plánovaná byla ta Aloeina a ta druhá, určitě neméně pečlivě plánovaná, o které jsem se dozvěděla, bude Pitrosova. No to se nestává moc často, aby se vám ženilo a vdávalo tolik přátel v jednom roce, obzvláště, když už Vám není 20, nicméně jsem si říkala, že určitě bude ještě nějaké to dotřetice". Původně jsem myslela na úplně jiný pár, ale ten už svatbu nikdy mít nebude, ovšem přišlo to ze strany úplně nečekané:o)

Máme přítele Romana, je to nejlepší přítel mého muže, známe ho dlouho, máme ho moc rádi a prožili jsme si toho s ním opravdu hodně, třeba když v roce 98 spadl z 6. patra činžovního domu na Žižkově a nezůstala v něm celá ani jedna kost, po 3 měsících bezvědomí a umělých spánků začal žít znovu, podruhé, ale to je jiný příběh:o).

Roman žil co svět pamatuje (nejmíň 20 let) se svou Alenou s kterou má dvě děti, jedno už docela dospělé, druhé desetileté a svatba pořád nikde, to se taky někdy stane, že lidi nemají potřebu různých obřadů a není to vždycky špatně, přinejmenším není nutné se rozvádět.

20.7.2007 a na Karlštejně se náš přítel Roman žení, ovšem s Milenou:o) do které se zamiloval vloni v prosinci, nicméně to nejžádanější datum letošního roku už snad museli mít zamluvené od loňského léta, kdy se ještě neznali:o)).

Roman se rozhodl začít úplně znova, potřetí, od nuly a proto asi také to motto o frajeřině, které mě rozesmálo na záhlaví svatebního oznámení:o)

Tahle událost je pro nás tak mimořádná, že jsme si dokonce zajistili na příští pátek a kus soboty hlídání pro pesy a kočk.

�