Madisonské mosty

a zase se dívám, pokolikáte už? 

Najednou Vám do života vstoupí cizí muž, neplánujte to, ale stane se to, najednou je tam, a ať to vypadá jako krátká, nebo dlouhá epizoda, už tam zůstane, navždycky.

Ten film mě bolí, fyzicky, od začátku až do konce.

Znám tuhle bolest, vždyť,

takhle jistý si je člověk jen jednou za život.

Je moc dobré, mít v záloze alespoň nějaký ten most.

Příspěvek byl publikován v rubrice Monology...... a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *