"Sleva 30% na všechno" stálo velkým písmem na výloze jakéhosi značkového obchodu, jehož značku si nepamatuju, ve Vinohradském Pavilonu!

Mimochodem té stavby je škoda, taková krása a zeje prázdnotou, jak co se týče lidí, tak co se týče prodejních ploch, které se už smrskly i o jedno patro, no těžko říst, proč se tam lidi nenaučili nakupovat.

Za tou popsanou výlohou visela na figuríně bunda,která mě upoutala i přesto, že byla bílá, protože metr za ní, na štendru visela na ramínku černá, a byl to fakt první letošní zimní kus, který mne upoutal, tedy s výjimkou toho kabátku z umělého leoparda, který jsem viděla na té Moldavance! Byla černá (bunda, Moldavanka byla blondýna) jakoby z černého pokrčeného hedvábí, ani lesklá, ani matná, poměrně dlouhá s širokým vázacím páskem, štepovaná bílé (ta bílá pak černě), kolem krku černoplavá kožešina pokračující po celé délce obou předních stran. Fakt pěkná, šla jsem si ji prohlídnout dovnitř, byla pěkná i z blízka, byla pěkná i na omak, vyštrachala jsem cedulku z rukávu, po slevě 9.735,-Kč, mno tak tu semišovou co stála 2.8 mám od roku 2004, nu což, pomyslela jsem si a jala se studovat tu kožešinu. Byla zvláštní a nenapadlo mě žádné zvíře, z kterého by mohla pocházet.

Pohlédla jsem na prodavačku "Prosím, to není živý, že ne?" , dneska totiž kolikrát nerozeznáte vo co de.

Přikvačila ke mně velmi ochotně, ona ta sleva přeci jen zas tak velká nebyla, a nadšeně mě zdrtila " Ale samozřejmě, že to je pravá kožešina :o))!" láskyplně přejele dlouhou srst sem a tam.

Výrazně jsem posmutněla " Tak to je škoda…" a smutně jsem prohrábla chlupy rovněž sem a pak tam.

"Slušela by Vám!"

"Já vím."

Usmály jsme se na sebe,

 já šla,

ona zůstala.