Jak moc asi? no asi dost:-)

Že si koupím koně, jsem se rozhodla už dávno, dávněji, než jsem se rozhodla vyskočit s padákem z letadla, ale jasnějších obrysů to nabylo v posledním roce a tak jsem 3/4 roku, intenzivně 1/2 roku sháněla koně.

Zadání vypadalo snadně, měla to být klisna, něco mezi 4-8 roky, pokud možno neokovaná, obsedlaná, ježděná na ohlávce, hodná, pro začátečníka vhodná, nešklebivá, a tak jsem četla inzeráty, podávala inzeráty, topovala inzeráty.

Většina klisen je moc stará, nebo březí, nebo moc prosednutá, nebo šklebivá a odpovědi na inzeráty vypadaly z 99% takto, přičemž pozdrav byl spíš bonus než pravidlo :

" Dobrý den, khv 168, hodná."

A pak, minulý týden, najedou přišel mejl a já si přečetla dvě stránky historie

koně, který sice není klisna, ale jinak splňuje všechno, co jsem si přála, a pak na mou jednoduchou otázku další na jednu stránku a tak jsem se jela počátkem týdne podívat.

Nemůžu říct, že by ze mě byl zrovna nadšený, ale on zatím asi ani neví, že je na prodej, ale popovídali jsme si, dali si pár sucharů a pak šli na procházku. Pravda, je to trochu jiné, než když se jdete projít se psem, ale, snad si zvyknu:-)

Krásný, laskavý a neobutý, učený přirozené komunikaci, Americký klusák, který se už naučil i cválat, Uranus Boko, Urášek:-), takže příští týden začne, nebo rovnou skončí, můj koňský život:-)