Vůně jsou zváštní přidaná hodnota.Většinou voníme cíleně, nějak, něčím, někdy se strefíme do vůně, která s náma sroste, někdy prostě jen voníme, někdy jsme cítit voňavkou, která nás okouzlila na kamarádce, ale s námi nějak nesrostla, a to jsou pak dvě věci, my a nějaká vůně.
Svou vůni časem přestaneme cítit, ať je to ta, která s námi srostla, nebo ta, kterou prostě voníme, nebo ta která tak krásně voněla na kamarádce.
Někdy ji ucítíme až když se smísí s jinou vůní, protože načicháme nejen voňavkami, ale taky třeba cibulí, česnekem, vyfritovaným olejem, nebo, v tom lepší případě, vůní někoho jiného, a čas odčasu se stane, že ty vůně k sobě ladí, vytvoří úžasnou kombinaci, na kterou ještě žádný velmistr voňavek nepřišel, protože to prostě nejde, protože je to neopakovatelné, něco, co se vymyslet nedá a žádná jiná kombinace už tuhle vůni nikdy nemůže napodobit.
Ráda s ním snídám, protože jen my dva víme, čím voním.