Jednoho rána jsem se probudila a stála tam, a protože jsem to na tomhle místě už zažila, tušila jsem co bude následovat.

Pravda, plachetnice jako solitér, se v "naší" zátoce semtam objevila, občas i nádherné katamarány. Některé zakotvily během pár minut, některé se o to pokoušely, mezi z vody vyčnívajícími skalami, hodiny, aby pak raději odpluly zpět na bezpečnější volné moře.

Tahle tam ráno stála, zakotvená na stejném místě, jak jsem si to pamatovala z před 2 let. Mateřská vlajková loď:-), a krátce na to, začaly postupně připlouvat ostatní. Scénář pokaždé stejný, od mateřské lodi se odpoutal gumový člun, v něm kluk, kterému jsem začala říkat Vašek:-), poodjel pár set metrů k přijíždějící lodi, vydal pokyn k otočení a couvání na přesně určené místo, zprava nebo zleva vedle mateřské, vedlejší lodi, přesný zákryt, přivázáni lodi k té vedlejší, přední kotva dolů, lano zadní kotvy veze gumový člun několik metrů, nebo i několik desítek metrů, na vhodné místo k uchycení.

Jednou, dvakrát, třikrát,…….podeváté.

Zůstaly do následujícího rána, a pak jsme celé dopoledne sledovali přesně naréžirované postupné odplouvání.

Lodě se od sebe postupně odvazují,Vašek nasedá do gumového člunu, uvolňuje zadní kotvu první lodi, zaveze ji na loď, přejíždí před plachetnici a vyvádí jí mezi skálami na volné moře, jednou, podruhé, potřetí, podeváté. Nikdo nedělá žádné blbosti, není vidět žádná osobní aktivita posádek jednotlivých lodí, všichny lodě poslušně čekají, až na ně dojde řada.

Nakonec zbývá zase jen ta jedna, a Vašek na gumovém člunu

A viděl někdy někdo z postele takovou loď?:-)