Otevřete-li si slovník cizích slov a vyhledáte pojem epopej, vykouknou na Vás všechny tyto termíny  „rozsáhlá epická báseň, epos, velkolepé dílo, slavný čin“.

Otevřete-li v posledních týdnech noviny, nebo si pustíte televizi, při vyslovení slova „epopej“ Vás musí nutně napadnou jediné „fraška“!

Já miluju, když k čemukoliv neexistují písemné smlouvy a jakýkoliv byznys je uzavřen výlučně „per huba“ , protože jedině tak je možné se dočkat skutečné a opravdové epopeje.

Z epopeje Slovanské se už fraška stala, taky rozsáhlá epická báseň, epos, velkolepé dílo, slavný čin, taky boj na život a na smrt mezi ODS a ODS, ODS a ČSSD, starosty a zastupiteli, soudy a místní správou, dědicem a dědici, městem a hlavním městem, restaurátory a policií, právníky s právníky, Moravou a Čechami.

Jedni balí a drží dveře zevnitř, když odejdou druzí rozbalují a drží dveře zevnitř.

Jaké tohle může mít pokračování?

Jako bych to viděla, jednotlivá plátna drží z jedné strany zástupci Moravy, z druhé strany zástupci Čech, ze strany třetí potomci, a táhnou a táhnou….

Policie ČR fotograficky mapuje útržky jednotlivých pláten a ukládá je do igelitových pytlů označených čísly 1 – 20.

Možná tahle fraška nakonec vyvrcholí vyhlášením války, odtržením Moravy od Čech, Čech od Moravy, nebo Čech a Moravy od Prahy.

Možná bude Slovanská epopej, po totální rekonstrukci, nakonec  jako důkazní materiál navěky vyvěšena v prostorách ESLP ve Štrasburku!