v holinkách Hello Kitty.
Poprvé předvčerem odpoledne, volá nám nějaký pán, že máme venku koně. Chvíli jsme nechápali, a tak se šel Filip pro jistotu podívat, a fakt Blbbinka prošla elektrickými ohradníky, vypla tak proud a popásala se čerstvé zelené travičce u lesa, vzhledem k tomu, že zbortila celou jednu stranu “oplocení” a její pozice nebyla dvakrát výhodná, podařilo se ji Filipovi zahnat.
Dnes bylo hůř,
Blbbinka opět prorazila cestu ven a vzala si sebou Pepína, a tak sem byla přivolána na pomoc, vklouzla sem do svých nových holinek, dostala sem je minulý týden, vzala vodítko a šla pomáhat.
jUráš se z ohrady ani nehnul, Pepíno šel zpět na první pokus, ovšem Blbbinka se ukázala být takovým ” překladatelským oříškem”, zkrátka, koně do ohrady dostanete poměrně bez problémů, s krávou je to horší, a tak jsme hodinu a půl pobíhali po louce a snažili se ji odehnat aspoň na 5 metrů daleko od okresní silnice, po které projede každou minutu několik osobních aut, každé dvě minuty aspoň jedno nákladní a každých 5-10 nejméně jeden menší kamion. Velká svízel, kůň se totiž zastaví, nebo aspoň změní směr, když se mu postavíte do cesty a roztáhnete ruce, kráva ne, ta běží dál!
Nakonec jsme ji dostali na mrkev a bič, mně se podařilo ji uvázat a táhnout k otevřenému průchodu v ohradnících. Samozřejmě prošla zavřenou částí, takže znovu zbortila 20 sloupků doleva a 10 doprava, polekala se, vytrhla a znovu sem ji chytala, aby se nezapletla do dlouhého vodítka a nezlomila si nohu.
Budu se muset naučit s lasem!
A ještě jedno vím naprosto jistě, už nikdy bych nekoupila koně, s kterým do dvou let nikdo absolutně nic nedělal!