Pár dní před tím, než jsem odjížděla na dovolenou do Řecka, přišla zpráva o tom, že 33 chillských horníků, zavalených v hlubinách dolu počátkem srpna, našli a všichni jsou živí. Udělalo mi to radost a odjela sem na dovolenou, aniž bych se nějak blíže zajímala o to, co bude dál.
Po týdnu dovolené, jsme se při posezení u piva a ginu a Pavlou dohodly, že spolu budeme 14.10. snídat v Praze, ani se mi to nechtělo zapisovat do diáře, zdálo se mi to za strašně dlouhou dobu, kdy se ještě cokoliv, všechno může změnit, prostě téměř dva měsíce, no kdo se chystá na snídaní 2 měsíce? :o) Ano jedině Pavla a já:o))
Po návratu z dovolené jsem zděšeně zjistila, že ti zvalení horníci jsou ještě stále zavalení, a vyslechla neuvěřitelnou zprávu, že vyproštěni a vytaženi na povrch, by mohli být někdy kolem Vánoc. ” Tak to je mazec” vyděsila sem se.
A celý měsíc a téměř půl, sleduju den co den vývoj v Chillských horách, a všem strašně držím palce, horníkům dole, záchranářským týmům nahoře.
Dnes, po všech složitých a dlouhých přípravách, dnes, za pár minut, započne úžasná a neskutečná ojedinělá záchranná akce, kdy nejen nahoru budou v tubusu vytahovat horníky, ale pro začátek budou stejným tubusem spouštět dolů záchranáře, 48 hodin trvající akce.
Zítra, zítra snad budou všichni živí a zdraví vpořádku dopravení na povrch země, kde je čekají nejen reportéři z celého světa, púlka Chillské vlády, spousta spřízněných duší, celé rodiny, vrtulníky, vybavená nemocnice. Po tak strašně dlouhé době, protože s Pavlou já budu snídat už pozítří:.
A tak držím všechny palce co mám, všem těm lidem v podzemí, všem, kteří na ně nahoře čekají a těší se až je obejmou, všem, kteří vynaložili maximální úsilí trvající několik měsíců, aby se to všechno povedlo a žádná náruč tam nahoře, nezůstala prázdná.
Držme jim palce všichni, jde nejméně o 37 lidských životů, o nové narození 33 lidí, kteří už vlastně jednou jakoby zemřeli, chvíle. kdy bájný Fénix znovu vzlétne z popela!