a otrlé zákazníky…

Já skalní příznivec IKEA semtam zabloudím i do jiných prodejen nábytku, třeba před 3mi týdny jsem byla v KIKA kvůli křesílku z umělého ratanu, a minulý týden sem ( při tom špuntíku) zabrousila do ASKA, jestli náhodou nemají nějaký příhodný venkovní stolek k tomu křesílku.

Na první pohled sem byla mile překvapena velkým množstvím opravdu krásného nábytku za celkem lidové ceny a pak sem uviděla moc krásný stolek, ne k tomu křesílku, prostě stolek do předsíně ke zdi, ale zdál se mi moc dlouhý, tak sem ho nevzala. Nemile mě překvapilo, že v ASKU neexistují žádné vozíky, takže pokud by člověk chtěl nakoupit nějaké menší předměty, musí je rvát do nákupní tašky velikosti běžné dámské kabely, to mě docela otrávilo, Čaky chtěla koberec, ale nosit po prodejně koberec….

Doma sem se ujistila, že je dobře, že jsem stolek nekoupila, protože by byl dlouhý, a když sem pak byla znovu u Vltavy, jela sem se na něj podívat znovu, a rozhodla se ho koupit.

Napřed sem musela prohledat obchod a najít prodavače, většina prodavačů se totiž nachází v garážích pro zaměstnance, kde vykuřují, a  aby ne, obchod byl úplně prázdný stejně jako týden předtím. Když sem ho našla, ukázala mu stolek, který byl ve dvou variantách, možná světlý dub a pak jakási černohnědá barva, já chtěla ten dub, možná je to buk…, rozhodně nebyl z nejlevnějších.

Prodavač vyslal posla do skladu, zda stolek mají a když se potvrdilo, že ano, jal se semnou sepisovat cosi, na čem je napsáno smlouva, když už jsme byli prakticky u čísla mé obuvi, otázala sem se, zda DNA bude chtít rovněž on, nebo mi ho odeberou až při placení… Podepsala sem papír a šla.

Cestou k pokladně sem si pak vzala ještě bílou válcovitou vázu a 2 strelicie a jala se platit, za tím účelem sem vytáhla platební kartu, koukám na display jakože potvrdit, tam cena 118,-Kč, a tak povídám pokladní, že zapomněla namarkovat ten stolek, ale ona na to, že nezapomněla, ale, že to musí udělat zvlášť, což mě opět trochu rozladilo, protože se mi nezdá pro zákazníka moc výhodné, aby musel platit poplatky bance za použití karty 2x kvůli jednomu nákupu, což jsem pokladní řekla a ona se urazila, navíc to musela všechno nějak předělat, protože sem těch 118,-Kč zaplatila hotově.

Pak přišla na řadu platba za stolek a můj další podpis na téže ” smlouvě”.

Z prázdného parkoviště před obchodem sem odjela na druhé prázdné parkoviště u výdejného skladu, kde sem 10 minut počekala na rusky mluvícího pána, který opatřil smlouvu s razítkem a pak jsme čekali (až dokouří) další pán, který si vyzvedl papír s razítkem a na 15 minut se ztratill kdesi v tom skladu, odkud mi následně vyšoupl vozík s velkou krabicí ( a musela sem potřetí podepsat ten papír), kterou sem pak vlastníma rukama nohama musela dostat do auta, neb široko daleko se ničí manžel nenacházel.

Dnes, po 3 dnech Filip rozbalil tu krabici a přišel mi říct, abych se šla podívat, že má stolek několik dost zásadních vrypů na přední straně a hlavně šuplíku, šla sem a co nevidím, totiž co vidím, černohnědý stolek!

Půl dne sem si telefonovala s ASKEM, než se mi podařilo vysvětlit, že neznám kódy žádného jejich zboží, natož svého dubového, či bukového stolku a že na krabici je jediný identifikátor a to nápis ” ………Capucino”, přičemž se domnívám, že capucino rozhodně není turek bez mlíka! Když to paní konečně pochopila, pravila, že to není jejich chyba, ale chyba výrobce a že jim mám poslat fotky, když si je prohlédla, zavolala, že tedy můžu ten stolek zase přivézt do Prahy, do ASKA…..

Netuším co mě tam čeká, možná mi budou svítit do obličeje a strkat mi sirky pod nehty:o(, jediné co vím naprosto jistě je, že tohle bude ASKOvá derniéra!