nepodstatnýma informacemaO to se asi snažíme všichni, rozdíl je jen v tom, co ten který s nás považuje za podstatné.
Nepamatuju si třeba termíny uzavřených pojistek, dokud mi nepříjde složenka, pojistku nezaplatím,pravda, občas se takto může stát, že pojistka zanikne, protože složenka se cestou zaběhla.
Má hlava je poměrně prázdná a proto si pamatuju třeba i termíny schůzek, nevím o tom, že bych někdy nějakou zmeškala / nebo na ni přišla pozdě), ale možná ano, možná jsem zmeškala tak dokonale, že se ten, s kterým jsem ji měla namích a odešel dokonale.
Mnoho desítek let se zamýšlím nad podivnými termíny blahopřání, kterými mne, mého syna a ostatní mé blízké, častuje moje matka.
Včera jsem to pochopila, nezasírá si hlavu nepodstatnýma informacema.
Moje matka ví jistě, že jsem se narodila a zřejmě jí někde v pozadí také utkvělo, že to bylo v I. čtvrtletí roku. Taky jí utkvělo, že se mi narodil syn a to ve stejném čtvrtletí jako je narozena ona.
Moje matka mi pravidelně posílá blahopřání k narozeninám v průběhu ledna, nic se tím nezazí, leden je už v novém roce a patří do I. čtvrtletí, co na tom, že mám narozeniny pár dní před koncem března. V březnu nebo v dubnu ( možná podle toho jak je který rok teplo) mi posílá blahopřání k svátku.
Můj syn, který má narozeniny den před svou babičkou koncem května, pak dostává blahopřání k narozeninám počátkem dubna ( duben je už II. čtvrtletí).
No, toliknáct let mě to mrzelo a přitom stačilo tohle jedno prosté pochopení……….