No, nepomátla jsem se ještě zcela:-)toto jsou prostě jména našich koťat:-)), ona sice ještě nevědí, že to jsou jména, ale nebude dlouho trvat a budou vědět:-).
Čočkinse pojmenoval Filip a vzniklo to prý z toho, že soustavně odněkud šmíruje, teda jako hází oko, takže spíš Očkins, nicméně, je to Čočkins. Bublina je Bublina proto, že je tlustá, ovšem je pravda, že Bublinu od Čočkinse moc nerozeznám, jsou si prostě dost podobné a dokud se každé se svým jménem neztotožní, bude v tom furt bordel!
S Ňuninkou je to jiné, Ňuninka je to nejmenší a nejtmavší kotě a zřejmě ví, že je Ňuninka, protože misku, kterou pro ni chystám zvlášť vzadu v boudě si našla, takže musí vědět, že je Ňuninka, protože jsem říkala, že je to miska pro ni.
Dnes jsem viděla Ňuninku asi z 10ti cm, vypadá hrozně, jako kočka skřížená s veverkou, ale nahlas jsem to neřekla, aby neměla trauma.
Koťata dostávají jídlo 2x denně, ráno rohlíky rozmáčené v teplém mléku, aby se po noci zahřály a pozdě odpoledne kotěcí kuřecí konzervu s rýží nebo těstovinama.
Dnes ráno, když jsem plnila Ňuninčinu misku, Bublina(asi) už stála u vchodu, hlavu v boudě a jazyk v mléku, Ňuninka okolkovala před vchodem do boudy a Čočkins šmíroval/a z klád.
Když jsem přinesla jídlo odpoledne, Bublinu nezaskočilo, že jsem zvedla víko a čekala až nandám do přední mísky. Ňuninka neokolkovala před vchodem, ale šla rovnou ke své zadní ňuninkovské misce ( při té příležitosti jsem uviděla, že je veverka). Čočkins sledoval/a celou událost z klád.
Bublina i Ňuninka si zvykly celkem rychle, že můj hlas znamená jídlo a žádné nebezpečí, Čočkins zatím “hladový sytému nevěří” /aniž bych chtěla hodnotit,kdo z nás je hladový, ale to nic to mě jen tak napadlo:-))/.
Teď jsem na 2 dny pryč a donášku potravy budu jistit jen telefonem:-).
A to je pohádky konec, tak dobrou noc:-))