“Ti chlapi si v poslední době nějak moc dovolujou!”pomyslela jsem si, když mi tomík někdy před 14ti dny oznámil, ” O víkendu za Vámi přijedu na chalupu s Táničkou…”.
Za chvíli volal znovu a prý ” Zapomněl jsem se zeptat, jaký máš názor na černobílé kokry?”
“Coto” zablekotala jsem ” co je to za dotaz? na černobílé kokry mám názor jako na jakékoliv jiné černobílé psy, chlupy z nich jsou vidět na černém i na bílém oblečení, což je neúnosné!” odpovídám.
” Aha a to je celé jako?” ptá se tomík.
” Jo, to je celé! Poslechni DOUFÁM, ŽE MI NECHCEŠ KOUPIT KOKRA???”
” Néééé to ne” odpovídá tomík ” jen kousek, třeba 3/4:-)))”
“Poslechni, kdo je Tánička?” pokládám doplňující dotaz.
“No Tánička je to štěňátko přece, má 2 měsíce……., že nás nevyhodíš, jsi podrážděná a to znamená, že potřebuješ kokra!?” směje se.
“No určitě Vás nevyhodím, ale budeš mít tím pádem 3 kokry:-), 2 černé a 1 černobílého, protože já žádného kokra nechci ani vidět:-).”
……………….protože nechci kokra, Geri jde za 14 dní na tu šílenou operaci a Tina se úplně zbláznila a když odjedu z chalupy tak nežere a taky mám koťata a Zlato a vůbec, nechci kokra………. už nikdy nechci žádného kokra.