Tak to už fakt nevím:-(Včera už venku tak mrzlo, že Ňuninka podávala do oknem pacinky už i blondýnám, ale dovnitř se samozřejmě neodvážila, když viděla ty rozradostněné tlamy:-(.
Okolo osmé večer vyšla jsem ven s peřinou a na gauči pod oknem jsem vyrobila nové, lepší hnízdo, které jsem ale musela vystlat chlupatou dekou po Madle, protože Ňuninka ji prostě chce. Nevím jak Ňuni, ale já spokojená nebyla, všechno je strašně, strašně promrzlé.
Dnes jsme opět pokročili:-)) ,můj muž jedouce z Harrachova neprozřetelně zavolal a vznesl nevinný dotaz “Co mám cestou koupit?”
No a tak jsme kromě mlíčka, piškotů, pacholíků, koláčků, koblih a časopisů, dostaly taky (vlastně nevím jestli je Ňuni holka) vyhřívací podušku s 3 polohovým vyhříváním:-)))).
Ňunince už se v hnízdečku topí, tak jsem zvědavá, jak bude spokojená, snad bude, protože nic dalšího, kromě možnosti vnést ji dovnitř mezi 3 vzrostlé labradorky, už mě nenapadá.
Kdyz nechtela, tak se vyhybat obloukem… jakmile podas pomocnou tlapku… co uz nadelas…
Nikdy sem nechtěla citové vazby s kočkama, zejména ne s těma, co nebydlí v bytě a v životě nevýjdou ven. Jak dlouho asi může trvat, než ji něco přejede, když silnice po které přejedou stovky aut denně je asi 50 metrů vzdálená od vrat, od těch jejich původních klád asi 5 metrů:-(((
Citliva duse… proste srabik a urazlivka jako kazda jina kocka. Vsak ona si zvykne a nakonec je mozny, ze se i skamaradi… Mama mi kolikrat vykladala o silnem pratelstvi jejich psa a kocky a jak to vypadalo z prvu – dve chlupate na sebe jecici koule. Pozdeji spolu chodili na prochazky a Orech (pes) Najmenokockysinevzpomenu – tu chranil pred ostatnimi psy. A ze s tebou nebude pul den mluvit.. to jeste tolikrat.. vitej do sveta kocek :o))) (uplne jine nez psy, svym zpusobem fascinujici)
Ach jo, Vy to nechápete, ona je Ňuni fakt děsně citlivá duše, nejde ani k Filipovi, natož k blondýnám:-)). No a kde budu spát? No to zálěží, jak rozhodnou zvířata.-))))))))))))))
Tedy, ono to vyznělo hrozně :o) Ale samozřejmě jsem myslel ji něžně uchopit za tlapičku, seznámit s vnitřním prostředím a pesy nějakou dobu hlídat :o) Jen nevím, kde budeš spát :o)
Mo. poslechni Aloii a čapni kočku za ocas a šup s ní dovnitř :o) Aspoň bude sranda… :o)
Člověče blu, tak to ti nevím, s ptákama nemám vůbec zkušenosti, ale v žádným hotelových propozicích jsem nikdy neviděla, že by zakazovaly přítomnost ptáků:-)))
Aloeo, když ona semnou Ňuni pak nemluví,když ji vystavím setkání s blondýnama, onehda jsem ji držela v náručí a z baráku vyšla Tina a Ňuni pak byla celý den uražená, jakože jsem ji chtěla Tíně naservírovat:-)),vůbec si nedovedu představit, jak by to v tom baráku lítalo, kdybych ji zanesla dovnitř.
Ahoj Mod. Také mám problém. Na rozdíl od tebe s ptákem. Lítám s klecí z a do garáže, aby se nám Fanda nenachladil. Jo a také přemýšlím co s ním, až pojedeme začátkem února na hory.Psi na pokojích být mohou.Ještě jsem se,ale neoptala,jestli můžeme s sebou vzít i ukrákanou kavku. Psa v noci nebo nad ránem když bafne okřikneš. Ale u ptáka to nezabírá. Jedině, že bych mu leukoplastí přelepila zobák.Ale to jsme ještě nezkoušeli 🙂
Nemuzu jinak, nez se smat :o))))) Ja bych – pokud se necha vzit do naruce – ji proste capla a dotahla dovnitr. Labradorky si na ni zvyknou a budou vedet, ze je jejich a tak se s ni zachazi hezky (v pocatku to chce ale samozrejme hlidat). Stejne az budou sami litat po zahrade na jare, tak se tomu nevyhnes, Nuninka si pravdepodobne na nove dobre bydlo (bydlo od bydleni nebo od te dlouhe tyce? to by bylo bidlo, co? :o) zvykne a jen tak se ho nevzda.