v teple, doma a pěkně účtuju.No a jak už to tak bývá většinou, když jsem donucena pracovat, bývám asi nějaká lítostivá z toho všeho.
Dneska mě opravdu rozplakaly dvě věci.
Za 1. ta umřetá velryba:-((, odvčera, od chvíle jejího objevení v Temži, jsem stále sledovala co se s ní děje. Dnes, po včerejší půldenní, celonoční a dnešní skoro celodenní snaze záchranářů, se ji podařilo vylovit, přepravit na loď, prohlédnout lékařem a ošetřit. Bylo jasné, že je zraněná a zesláblá, ale záchranáři se přesto snažili vyvézt jí do hlubokých mořských vod.
Nepodařilo se, velryba cestu nepřežila. Vždycky mi připadá skličující, když někdo vyvíjí tak strašnou snahu pomoct a nedopadne to. O to silněji se mi vybavily záběry staré asi týden, dokumentující, jak se loď Greenpeace snaží zabránit velrybářské lodi v lovu……….těch mrtvých zvířat, té krve.
Před chvílí jsem se dodívala na ČT1 na pořad “Udělám cokoliv”. Občas se na tenhle pořad dívám a usmívám se, zvláštní, čeho všeho jsou lidé schopni, aby dokázali, že mají někoho rádi, kam jsou ochotni vylézt, odkud skočit:-)
Ten děda jdoucí po desce široké sotva 30 cm, trčící z budovy, pod ním hloubka mnoha desítek metrů, tam a zpět, lékařka nedoporučující mu po prohlídce na místě TO absolvovat a jeho vůle získat pro vnuka jeho sen.
Plakal ten kluk a já taky a vsadím se o co chcete, že Vy, kteří jste to viděli, jste plakali taky.
Škoda jen, že se taky nesplnil sen britských záchranářů.
catanaBlázníš? ;)))) Bratr mi dnes oznámil: “Doufám, že si to někde nevykecala” (šmarja, jsem holka, jasně že už to ví půlka třídy) :))))))))) Jasně že se ozvu, ale tedy silně pochybuju, že by nás poslali na “mojí vysněnou” dovolenou :)))
Lacey: Až budeš v éteru, tak se doufám pochlubíš :o)
No, udělám cokoliv. Tam se zítra přihlašujeme :))) Velryby je mi taky líto 🙁 Je to škoda a to zvíře trpělo 🙁