Je velký rozdíl mezi tím, jak pracujeme dnes a jak jsme pracovali před lety.Já pamatuju doby nejen bez compů, netů a mobilních telefonů, ale dokonce i doby bez kopírek a faxů, i doby bez elektrických psacích strojů ( ne, rytí do tabulek pazourkem nepamatuju).
Telefony měly své pevné linky, buď jste u něj seděli a tudíž jste se dozvěděli co Vám kdo chce a nebo jste tam neseděli a dozvěděli jste se to prostě až poté, co jste si sedli, to tedy v lepším případě, když už byly záznamníky, v tom horším prostě až zase někdo zavolal a Vy jste tam byli.
Co se napsalo, napsalo se na obyčejném psacím stroji přes kopíráky na průklepáky a mnohdy ta pátá kopie s přibývajícím dnem ( jak docházely síly v prstech) už moc čitelná nebyla. Pak jste s tím skočili na poštu a až to došlo, tak to došlo a pak se to prostě začalo řešit. Když to nedošlo, nebylo řešit co a každý s tím tak nějak počítal.
Je pravda, že kopírky trochu rozjasnily svět, taky jste hned viděli, jestli se TO okopírovalo nebo ne, ale vidět to bylo o na pětisté kopii, i večer.
Už faxy trochu život komplikovaly, pokud tedy nebylo možné si ověřit na pevné lince, že fax došel, pokud totiž nedošel, (třeba proto, že stroje byly nekompatibilní nebo to na linkách moc šustilo), potvrzení o doručení, které na Vás stroj vyplivl a sám ho i ustřihl, Vám bylo k ničemu. Třeba v případě podaného odvolání to bylo k ničemu, nedrželi jste totiž v rukách potvrzení orazítkované poštovnicí.
Všechno jsme prostě dělali v ten správný čas, protože nic se nemohlo nechávat na poslední chvíli.
Technika pokročila, ale nějakým divným směrem, kdejaký úředník dorazí v 8 do práce ( v mém bývalém bydlišti třeba i v půl 7),uvaří si kafe a ze své pevné linky vyřizuje na mobilní telefony se svým skrytým číslem své resty, mě to třeba budí i v těch 8 a pak když znovu usnu po dalším probuzení už nevím, zda někdo opravdu volal, nebo se mi to zdálo.
Ve středu se mám sejít s právníkem a tak jsem mu v pondělí poslala emeil s doplňujícími dotazy a teď čekám na odpověď, jenže, už 2 dny mi nefunguje volny a tak nevím, jestli odepsal a jeho emailovou adresu mám sice v adresáři, ale bohužel ne v tom papírovém na stole, ale v tom na volném. Telefon na pevné nebere, taky aby jo, když má jistě mobil a tak si s ním někde courá.
Všechno je prostě rychlejší, snazší a efektivnější, my lidé se ze všech sil snažíme přizpůsobit všem vymoženostem, které tu rychlost umožňují. Ze všech sil a marně, ta technika nestíhá!
No tak já byla zvyklá, že z 10ti zadaných se muselo splnit všech 10, protože všechny měly smysl:-), snad i v dnešní době ve stejné praxi by z 10ti mělo smysl 9, ale spoléhá-li člověk příliš na moderní techniku, která prostě čas od času selže, mohlo by se stát, že by se realizovalo jen 5 a to by byl maleur:-)), Některým věcem se bráním zuby nehty, jako třeba realizování plateb přes telefon, nebo i přes net skrze ty kódy přijímané na mobil. Kdo má možnost příležitostně nahlížet do bankovních výpisů svých klientů, jistě mne chápe:)))
já nevím, řekl bych, že se dneska pracuje o hodně víc, ale taky méně efektivně. Nedávno jsme to probírali v kanclu: za komoušů se zadalo 10 úkolů, všech deset mělo nějaký smysl a z nich se pak třeba realizovalo jenom 6. Dnes se zadá 100 úkolů, 50 z nich je špatně zadaných hned od začátku, 30 dalších se ukáže jako zbytečných a z těch dvaceti se realizují třeba jen dva. Prostě blbinec.