"Tohle je naposled!" říkám si vždycky, když je balím, vybaluju, oprašuju s znovu ukládám. Doufám, že tentokrát to je naposled.

Pokaždé najdu jiný klíč, jak je seřadit, většinou je pak podobný tomu předchozímu, protože knihu kterou hledám, nemohu najít.

Předvčerem ještě ledabyle postávaly na svých místech, zaprášené, dneska už ležely na hromádkách v jiné místnosti, připravené k uložení a tak jsem si mezi ně sedla a začala třídit.

Většina z nich se jich semnou přistěhovala už před jednadvaceti lety z Moravy, pro mne velmi cenné knihy, knihy na které jsem stála ve frontě každý čtvrtek, ale i knihy vydané když jsem byla malá, knihy po  tátovi, když se kdysi odstěhoval do Prahy, zůstala mi po něm celá rozsáhlá knihovna, kterou tahám léta sebou. Některým už nedrží pohromadě papírové přebaly, některé přišly i o hřbety, protože byly moc dole a Madlenka byla čtivá.

Poezie a ke každé knížečce mám nějaký vztah, protože jsem ji od někoho dostala, třeba Alkoholy…..:-). Slovníky a encyklopedie, ty si kupuju sama a pořád v nich něco hledám. Kompletní Remarque a moje nejmilejší kniha Vítězný oblouk, kniha v které jsem našla všechno co jsem v životě potřebovala vědět. Tyhle knihy mého nejoblíbenějšího autora dávám vždycky na stejné, dostupné místo a jak je dnes oprašuju, vzpomněla jsem si, že jsem jednu z nich normálně ukradla v jednom bytě:-). Hrůza já vím, ale prostě nebyl k sehnání a tahle mi chyběla:-). Ne, nepůjčila jsem si ji a pak ji nevrátila, prostě jsem ji normálně ukradla. Vedle těchhle příjdou Medojedky, Quo Vadis, Láska je jen slovo, Jako zabít ptáčka, Král Krysa, Tichá dohoda a Kámen a bolest, Co život dal a vzal.

Zítra mě čeká ještě přemístit knihy nové, tedy ty nasbírané za posledních 16 let. Pak ještě mnoho dalších předmětů a stěna se zavře a za ní zůstane moje ložnice, zelená koupelna, všechny vzpomínky, všechno pěkné, co mne tu potkalo.

Už to bude cizí byt.