Celá léta jsem žila v mylném dojmu, že potřebuju nejméně čtyřskříň.

Původně jsme ji měli napůl, ale postupem času se mi z ní podařilo Filipa vytěsnit a konečně jsem je měla 4 díly, obrovská skříň, samozřejmě neustále přeplněná:-(.

Až letošní stěhovavé léto mě vyvedlo z mého obrovského skříňového bludu. Své šaty sice ještě stále mám, ale buď jsou tak zaprášené, že nepoužitelné a nebo jsou někde, nikdo neví kde. No a tak trávím poslední dva měsíce v zelených kalhotách a na převlečení sebou vláčím v černém nákupním koši hodobožové maskáče ( ne, že by byly čistší než ty zelené kalhoty, ale není to na nich tak vidět). V tom koši mám ještě pruhované zelené triple x triko a černý svetr, černou sukni jedny náhradní kalhotky a jedno tílko, když je už moc ucourané koupí mi Aloe sem tam nějaké nové ( už mi koupila dvě a já se jí nedivím:-))), a jedny pantofle.

No a až se ochladí? Žádný strach, bundu budu mít na sobě a zimní boty taky, takže obsah koše se rozšíří pouze o nějakou tu ponožku.