Začal hezky dnešní den, hezky, čtením toho co jsem chtěla číst, pak cesta z města, za vodou a ta zpráva, že nic už nebude tak jak bylo dřív.

Zakymácím se jen občas, zřídka, ale když, potřebuju pevný bod, moc.

Dneska jsem se zakymácela  a zachytilo mě mnoho rukou, nebudu ty ruce jmenovat, ale byly to ruce virtuální i reálné a nakonec to byly i ruce po kterých velmi toužím a tak Vám chci říct, abyste se svými vyznáními, prosbami a tužbami nečekali do nekonečna až do chvíle, kdy už bude pozdě, kdy už je třeba ten, komu mají patřit nemůže slyšet.

Říkejte svá vyznání, říkejte " mám Tě rád", " potřebuju Tě", " miluju Tě", "potřebuju, abys mě držel, teď", těm na kterých Vám záleží.¨

Říkejte je i když budete mít pocit, že budete třeba směšní, říkejte je i kdybyste měli pocit, že ten na koho voláte Vás nechce slyšet.

Říkejte je,protože, když to neuděláte hned, zítra může být pozdě a ten komu patřila už je třeba nemusí, nemůže slyšet.

Udělejte to.

Udělejte to hned! Všechno je tak  křehké