co má naši atmosféru.Každý z nás má v sobě nějakou hudbu a nemyslím tu, co běžně posloucháme, já jsem třeba pokud jde o hudbu dost komerční typ,líbí se mi spousta novodobé muziky a to i přesto, že jsem si vědoma toho, že většina interpretů by bez kvalitní nahrávací techniky nepřežila:o)
Ale odjakživa mám ráda velké hlasy", černou muziku, soul, rythm and blues a tak podobně. Taky mám své hudební celoživotní stálice. No proč ne nakonec, když vystačíš s dvěma až čtyřmi tóny " říkává k mému hudebnímu gustu tomík, který poslouchá jen vážnou hudbu, nejlépe Sibelia, Mahlera a kvůli italským operám se naučil už skoro v dětství italsky sám tak dobře a pak to sám tak dobře vypiloval, že dnes jezdí do Itálie i tlumočit, ne ty opery:o)).
Hudba kterou posloucháme, má obrovskou vypovídací schopnost o tom, jací skutečně jsme a proto nám taky možná je schopna shrnout náš obsah při těch posledních loučeních a někdy je to velké překvapení, když zjistíte, že veselý playboy klepe na nebeskou bránu a holka co lítá s červenými vlasy rychlými sportovními auty poslouchá ve svém soukromí jen Dvořáka a Verdiho.
Moje nálady mají různou hudbu, většina z nich se dá najít v U2, ale když je opravdu zle, abych nekřičela, spustím Eminema nebo LinkinP a vykřičí se to za mne. Nebo Kryla a Landu, nebo tu z nového světa, ale to je zase o jiných náladách.
Hudba má velkou schopnost povídat o tom podstatném, co v sobě máme, o tom, co se snažíme balit do písmen, slov, úsměvů nebo smíchu, do slz.
A tak, pusťte svým milým občas tu svou" hudbu, někdy, aspoň tiše
�
