Dnešek jsem měla skvěle naplánovaný a jak už to tak bývá….…..
Za 1. jsem měla v plánu se vyspat, bez pes a hlavně bez kočka, spát aspoň do 8mi bez nalívání mlíka, než začne jezdit stavební výtah, jenže…. jsou lidé kteří vstávají po šesté, fakt:o) a tak jsem vstávala po šesté a tak jsem si tu brouzdala než se rozednilo a pak jsem začala brouzdat papírovou poštou a pak vyplňovat hlášenky o škodách a faxovat a hledat daňová přiznání v elektronických podobách, abych zjistila, že TAKHLE NE, protože nemám tu věc POUČENÍ. A tak jsem poprvé zavolala té ženě na FÚ, abych se zeptala, zda v tom jednom konkrétním případě vyplňuju i přílohu č. 1. "Ne" pravila žena, která spravuje pro písmeno K tyhle daně a já poděkovala a poslala Adama na finančák pro papírové formuláře a poučení. Aby to nepoplet napsala jsem mu na papír co chci a on mě ujistil, že si to nebude brát sám, ale nechá si to nandat.¨
Znalce s posudkem jsem nalákala až sem pod pláštíkem Vídeňské kávy naproti v restauraci, abych nemusela nikam do města.
Ve 2 jsem měla posudek i formuláře, ale moudřejší jsem z toho nebyla. Elektronicky nebo papírově, prostě jsem nebyla schopna dojít k potřebnému číslu / tedy sumě:-))/ , resp., já věděla k jaké sumě mám dojít, ale ten papír mě ne a ne pustit, abych to do nějaké kolonky vypočetla.
Tak znovu FÚ, stejná paní, stejná otázka už nad papírovou verzí, setjná odpověď. Dobrá, dobrá, tak jsem se alespoň ještě zeptala na číslo účtu pro zaplacení té daně. Dostala jsem číslo.
Znovu jsem obrátila všechny papíry tam a zpět, NIC, "OMG, bude si myslet, že jsem totální debil" říkám si když znova vytáčím číslo finančáku………., no,když jsem té ženě přečetla všechny kolonky z přiznání…………."Ahaaaa, vy potřebujete přílohu č. 1, ona tam v tom přiznání něníííí?"
"NE, NENÍ!" kurňa. Bože, tak jsme se dohodly, že dnes tu daň musím zaplatit a to přiznání poslat třeba někdy, až si vyzvednu tu přílohu ( baba se podbízela, že mi ji pošle poštou:-)).
Přišla moje zlatovlasá láska, a do pokusů vyplnit příkaz k úhradě přes int. banking tu znělo "hama", "titi", "babu", atakdále a daně furt nezaplacené " špatný formát účtu" , poprvé, popáté, podesáté, "no sakra práce, fakt jsem idiot:"
"Ještěže ta baba nevidí, čím se živím…………" myslím si, když počtvré vytáčím finančák (Adámek se domnívá, že volám tátu a dožaduje se předání sluchátka).
"To jsem zase já:-(((( ,no nejenže to nejsem schopna vyplnit, ale já asi nejsem schopna to ani zaplatit, prostě jsem DEBIL!"
"Můžete mi říct to číslo, co jsem vám diktovala?" praví správce daně a já opakuju zapsané číslo.
"Moment, já se zajdu podívat." dělá si prdel ta žena?
"Jéééé, já Vám to řekla špatně, místo dvojky je na konci toho čísla před pomlčkou TROJKA!" nedělá.
¨" Aha, no tak děkuju, že jste mi řekla aspoň takové číslo na které se těch 60 tisíc nedalo poslat:-)".
Tak tak mí milí, ten Živnostenský list jít vrátit nemusím a svou práci můžu s klidným svědomím vykonávat dál. Možná bych mohla zajít až tak daleko, že bych se o práci ucházela na samotném prameni, vždyť "mezi slepýma jednooký králem!"
