Teda říkal dnes Filip zlověstně, když odpoledne sešel z patra
Ono se to má tak, že uklízet u nás u Labe na Vánoce dřív než kolem 22.12. je naprostý nesmysl. Máte-li v domě 3 velké labradorky z nichž alespoň jedna vždycky opadává a kočka, který zaťapinká všechno co nezaťapkaly blondýny, každý úklid vydrží tak maximálně půl dne.
Náš dům je navíc koncipován tak, že vejdete do předsíně a z ní rovnou do kuchyně, která vlastně není kuchyň, ale spíš taková klasická světnice vedle které se krčí mrňavá kuchyňka / taky na co velká, když nevařím, že/. Praxe je tudíž taková, že cokoliv s čím příjdete, odložíte částečně v předsíni, zbytek pak ve světnici, den co den:o), časopisy, noviny, Gremliní svršky, botičky a bačkůrky, lidské léky, pesí léky, pošta, sem tam nějaký odložený svršek . To všechno je pak všude, na kachlových kamnech v kterých se netopí, na komodě, na všech 3 stolcích a hlavně na obrovském stole dlouhém 2 metry, který vévodí celé místnosti. A právě ten stůl je hlavní kámen úrazu!
Celkově se v tomhle domě Filip nějak nezdravě rozpíná se svými předměty a třeba včera jsem musela vyloženě nařídit probrání a spálení půl metru vysoké hromady časopisů tyčící se na jiném stole, v jiné místnosti a statovat na místě tak dlouho než chytil poslední papír ( takových hromad je tu asi 300, ale ne všechny jsou na stolech), ovšem jeho rozpínání na stole kuchyňském už překračuje všechny meze.
Pravda, i já mám na tom stole svůj flek, teda flíček o velikosti 1 kusu prostírání a na tenhle flíček si smím položit třeba kafe, popelník, nebo vlastní poštu, na zbytku té plochy cca 2m2 se nachází asi 385 kusů předmětů zvláštní důležitosti na které se nesmí sahat.
Dnes když jsem vešla do světnice za denního světla,všimla jsem si, že už není vidět ani kamna, ani komodu, že televizor s úhlopříčkou 73cm je vidět už jen z jednoho místa a stůl vypadá , s výjimkou mého fleku, jako ponk v garáži a tak jsem se krátce po poledni zhluboka nadechla a přistoupila k vyhazování a přerovnávání, protože samozřejmě to, co se nemůže vyhodit, se musí taky ještě někdy najít!
Stůl jsem si nechala na závěr a dorazila jsem k němu kolem páté podvečerní. Tak třeba kostkový cukr jsem našla ve 3 nádobkých s pokličkama, propisovačky v miskách s umělými sladidly, taky mezi banány a jablky a zcela chápu už i to, že si minulý týden vzal Filip omylem Gerinčiny prášky na klouby místo prášků svých:o)).
Z časopisů jsem vytvořila novou půlmetrovou hromadu a když jsem dospěla k poslednímu pravému přednímu rohu stolu, vešel ON a pravil Mám dojem, žes překročila všechny únosné hranice!!! Kde mám……………????" ( hledá se asi 379 předmětů denní potřeby).
Vánoční úklid to sice nebyl, mnoho kilogramů nesmyslů jsem taky dočasně přenesla do předsíně, ale zato jsem našla mnoho věcí, které se můžou v následujících týdnech hodit, třeba Vánoční ozdoby:o)
