Kdysi dávno pradávno seznámil se můj tatínek za války ( 2. ne 1:o)) jako totálně nasazený ve Francii s němcem Talbotem, který v té době už neměl v Německu továrnu na železniční vagóny, no a pak po válce, když zjistili, že to oba přežili, což zjistili až někdy v roce 60., začali se pravidelně navštěvovat, pravidelně 1-2x do roka, vždycky v Německu:o).

Pan Talbot už měl zase svou továrnu a taky měl manželku, kterou si přivezl z té války z Jugoslávie a měli krásný důmv Achen, tedy česky Cáších, třeba s obrovskýcm plaveckým krytým bazénem v kterém každé ráno v 5 plaval, aby pak byl ve své továrně v 6 jako první.

Neměli děti, to je pro ženu vždycky svízel, když nemá s mužem děti, taky když on umřel, jeho vzdálenější příbuzní se s ní na stará kolena moc nemazlili, ale on měl nevlastní matku, která byla baronka a měla opravdový zámek a v něm moc opravdových koní a všechny takové ty věci co k tomu patří.

Neměli děti a tak měli vždycky plno zvířat, stále tutéž rasu psa-hrubosrstého jezevčíka a mnoho stejně vypadajicích koček-bílo,černo,hnědé, tady se jim tuším říká v tomhle provedení májová". Taky měli vždycky služebnou.

Všichni ti psi se 40 let jmenovali Niki a všechny ty kočky byly Mici, všechny služebné pak byly Heni.

Takže ano Kamiliči, máš pravdu, jen bych trochu poopravila tvou zjednodušenou verzi, že jmenovat se nemusí nic na co voláš a nepříjde to:o) jmenovat se může pro pořádek stále stejně všechno, co se jeví jako nezbytné chvílema obnovovat.", třeba taky auta a tak všelijak podobně :o)