Tak jsem dneska našla na upozornění třetí osoby, že jakýsi můj komentář byl použit pro odkaz na jakýsi článek, týkající se jakési reklamy/reklam na jakémsi blogu.
Šla jsem se koupat a jak si tak popíjím vodku v té vaně, přemýšlím nad tou reklamou ve všech souvislostech.
Přemýšlím nad tím, že když jsem sem přišla blogovat, skoro 8 měsíců jsem neměla tušení, že na stránce bloguje.cz se nachází nějaký přehled článků, nebo dokonce přehled blogů a pak jsem taky zjistila, že mám vypnuté cosi a vlastně se nikde nezobrazuju. V té době mě četlo 10-15 lidí denně a já byla ráda, že někoho zajímá co říkám, teda píšu.
Postupem času jsem si té stránky a její náplně všimla a tak jsem si taky všimla toho, že ty moje věci, kterým já říkám články a nikoliv spoty, se nikde neukazují a tak jsem se začala pídit po tom, proč to tak je.
Moje výsledky jsou možná po roce a půl komické, propracovala jsem se mezi prvních 50 a za mnou zůstali mnozí mnou obdivovaní blogeři. Můj výsledek je taky 160 skutečných čtenářů denně a to je výsledek moc dobrý i když i já za něj nechtěně vděčím nejrůznějším vyhledavačům.
Přemýšlím nad tím, že za ten rok a půl mě nenapadlo nainstalovat si na blog ani odkaz na svůj profesní web, taky nad tím, že to není proto, že bych byla nějak falešně skromná, je to proto, že jsem líná a zviditelňování by mohlo nedej bože přinést nějakou další práci:o), rozhodně vím, že můj názor je takový, že odkaz na můj, či jiné weby, z mého blogu blog lepší nebo horší neudělá.
Přemýšlím i nad tím, že mě nikdy nenapadlo, abych použila bez svolení odkaz na stránku někoho jiného ať už s úmyslem dobrým, či špatným.
Přemýšlím taky nad tím, že jestli na mém blogu jsou nebo nejsou moje či jiné reklamy ze mě nedělá lepšího nebo horšího blogera, protože si svůj blog vedu tak, jak to dělat chci a existuje snad jen jeden člověk, který by mi do toho mohl mluvit.
Přemýšlím nad tím, jestli je důležitý obsah mých článků, nebo komentáře náhodných či nenáhodných procházejících, ale to myslím dost jasně napovídá Járovo motto pod názvem mého blogu.
Dopíjím svou skleničku, vystupuji z vany (samozřejmě, že nenapíšu, že z ní lezu) a přemýšlím nad tím, jak to všechno co jsem vymyslela sestylizuju.
Usedám ke compu, otvírám svůj blog a taky ten na kterém jsem se k reklamě včera vyjádřila.
Čtu a zjišťuju, že moje úvahy byly úplně zbytečné, protože debil jsem vlastně já:o)
