A ne každý to s nimi umí. Bohužel.

Možná je to tím, že jsem téměř odmala dost silný alergik, prostě s vůněma jsem to měla vždycky hodně těžké.

Vůně rozlišuju na pánské a dámské, vonící, snesitelné, páchnoucí a nesnesitelné a není to jen o parfémech a toaletních vodách, ale o vůních obecně.

Velký problém mi dělaly vůně v bolševických časech, kdy skoro všichni lidi voněli asi tak 4-5 různými druhy voňavek a 2ma druhy laků na vlasy, z toho ten jeden se dal přežít a ten druhý nikoliv. Tehdy jsem si tužila vlasy výlučně pivem a to hodně, abych si je nemusela lakovat.

Problém je a nejen pro mne:o), že moc věcí voní moc intenzivně, většinou odlišně a jelikož časem své vlastní vůně přestáváme cítit, málokdo si to uvědomuje. Tak se stane, že žena X používá parfém A, k tomu přihodí intimní spray B, tužidlo na vlasy C, lak na vlasy D atakdále, ale jelikož to přidávání dělá postupně a většinou vybírá to, co se jí zdá nejlepší, neuvědomí si, že int. spray B od Nivey voní sice hezky, ale naprosto odlišně od nejlepšího tužidla C Černáhlava a laku na vlasy D Lybar, z čehož vznikne vražedná kombinace k P i s tím nejlepším parfémem A.

Ať kupuju cokoliv, kromě parfémů, ze všech sil se snažím, aby to bylo bez vůně a u věcí kdy to nelze, protože i většina běžných výrobců je přesvědčena, že TO vonět musí, snažím se, aby to bylo alespoň ze stejné série jedné značky.

Jiný problém jsou parfémy a kolínské ať už pánské nebo dámské, je jich prostě moc a pokud normální bytost navštíví parfumerii aniž by věděla pro co jde, je ztracena, jednak proto, že po očuchání více než jednoho produktu už nemůže cítit nic, druhak proto, že 99.9% výrobků se po chvíli rozloží do vůně úplně jiné než je ta prvotní, třeťak proto, že ne každé kůži chutná" kterýkoliv produkt. Vůně, která se nám může zdát sebepřitažlivější, ba až eroticky svůdná na kamarádce nebo kolegyni z práce, může být na naší kůži hrozivě odpudivá.

Kolínské pánů, taky problém, třeba Filip – čím víc skořice, vanilky či nějakého dříví to obsahuje, tím je šťastnější, ovšem cákat to na sebe musí až venku a nebo v autě, ve svém autě:o). Před nějakým časem jsem poránu vešla do koupelny po tomíkovi a  Ježišikristecojetoprobohazasmrad:o(( ?!", no bránil se, že je to Dolce a Gabana, takže zas takový humus to prej není:o), jenže, já raději vůni staré chalupy než různých umělých pižm.

Za svůj život jsem vyzkoušela a krátce či déle setrvala u mnoha vůní různých značek, ale mám své značky oblíbené a pak jsou ty které jsem si nikdy nepořídila. Mezi ty oblíbené patří například C.Klain, DKNY, E.Arden, G.Armani, I Myiake, JOOP, Cacharel, S.Ferragamo a mezi nejoblíbenější pak Gucci.

S Guccim žiju už takovou řádku let, že si vpodstatě ani nepamatuju, že to kdy bylo jinak, určitě nejmíň 10 a musím říct, že ta vůně, přesto, že jsem ji už dávno přestala cítit, mě dělala nesmírně šťastnou, věděla jsem totiž naprosto přesně, pro kterých 50 ml čeho jednou za 2 roky do té parfumerie jdu:o).Jenže, nic netrvá věčně a tak těsně před tím, než jsem se vydala pro novou dávku, dostala jsem vloni k narozeninám voňavkový dárek.

Nemám ráda takové dárky, nemám ráda, když mi někdo chce měnit mou vůni a pak taky, když jsem rozbalila papír, lekla jsem se na2, Chanel  aha, tak to je teda konečná, pomyslela jsem si, no tak co už nadělám". Odpudivě mi to nevonělo ani z flakónu, ani z papírku, ani z kůže a tak jsem prostě začala místo Gucciho s mírnými rozpaky aplikovat Chanel.

Pak se jednou stalo, že jsem se navoněla v místnosti do které běžně nepatřím a po několika hodinách pochodování povenku ve větru a dešti jsem se do té místnosti vrátila. Vonělo to tam nádherně, starou chalupou, čerstvou vůní ořechů, skotskou a mým Chanelem a všechny tyhle krásné vůně  k sobě  už´od té doby tak neodmyslitelně patří, že na nich nic měnit nechci:o)!