Zkrátka a dobře, loď je na vodě a nezbývá než doufat, že léto bude stejně příznivé jako zima a jaro a já se pořádně povozím. Já totiž ráda řídím a nejen auta, ale i lodě, cokoliv, prostě ráda řídím:o).

Po lodi přišel na řadu výlov rybníka. Máme totiž rybník, rybník o kterém jsem si myslela, že je pro pesy na plavání, ale on je na plavání i pro ryby. Chytat ryby se v něm nesmí, to přísně zakazuju, protože chytání ryb považuju za jejich týrání.

Rybník není velký jako rybník, je to takový malý brčálník o rozměrech asi tak 30×20. možná 40×20, nebo možná 50×20, no prostě malý rybník, který si za 4 roky svého života nedokázal zatím vytvořit svůj biorytmus a tak se stalo, že se totálně zaprasil a tak se Filip rozhodl, že mu pomůže systémem  z jedné strany tam a z druhé ven" a nechal vedle něj vykopat studnu ( ano ano, zrovna v roce, kdy se studny musí povinně hlásit se mi na MÉM pozemku objevila NE MOU VINOU nová studna). A tak jsme brčálník vypustili dočista dočista.

Ryby byly zmatené protože byly vychytány ručmo a ručmo byly přendány do gumových člunů, pesy byly zmatené, protože místo vody bylo najednou jen bahno a stovky grundliček povalujících se po dně a trvalo jim hodně dlouho (pesám ne grundličkám), než pochopily, že se ty mrskací věci dají jíst ( no já vím, i tohle je týrání, ale 3 pesy jsou přesila, Tína by totiž do vody nešla:o) ). Nejvíc si užilo Zlato, večer už vypadalo jako černé prase, ale velmi spokojené:o).

Gremlini byli spokojení, protože když házíš kameny do prázdného rybníka, je vidět, že tam házíš kameny, i Filip byl spokojený, protože ten kapr s kterým upadl do bahna včetně hu-obličeje, se vůbec neuhodil:o).

Ryby přežily všechny, pesy a Gremlini taky, přežil i kočk, ten proto, že se akce nezúčastnil. Rybník se pomalu napouští a až se naplní úplně, stane se z něj průtokáč, který se už tak snadno nezaprasí. Doufám, protože jedna taková akce za život mi stačila:o)