aneb, kterak jsem uviděla výraz absolutního překvapení:o)
Cestou k Vltavě mě napadlo, že mám hlad a jestli ještě ne, určitě ho mít budu a tak, vybavena ještě stále potravinovými lístky na slevy z kterých jsem zatím vyjedla jen zmrzliny a Cheesburgery, zastavila jsem u McD na Pípáku.<>
Ta slečna která nás obsluhovala, tedy nejprve mne a pak tu paní, byla velmi mladinká a moc nechápala co chci, když jsem poprosila, jestli by mi mohla 50 Kč vrátit ve dvou dvackách a desetikoruně, ale nakonec jsme se pochopily a pak přišla na řadu ta paní za mnou.
" Chtěla bych to dětské menu a s čajem!"
Slečna to šla nabalit, vrátila se s nugetkama a čajem
" Ale já nechci tenhle čaj, chci normální čaj!"
" Myslíte jako horký čaj?" "Ano, myslím jako horký čaj!"
"Dobře, přinesu horký čaj a co si budete přát dál?"
"Dál? Noooo, máte prosím Vás taky něco k jídlu?"
Tak to už bylo na slečnu, která ještě před chvílí netušila, že papírová padesátikoruna v sobě může skrývat i dvě kovové dvacky a jednu desetikačku, moc a tak jsem uviděla výraz skutečného a nefalšovaného překvapení a trvalo dobrou minutu než se pootočila a ukázala na barevné obrázky za sebou.
" Ne, tak tohle jsem nemyslela!" odfrkla paní.
Asi měla na mysli vepřoknedlozelo a nebo koprovku, vypadala tak na 6 knedlíků:o))