Jejím záměrem bylo odrovnat Gremliny, ale už v polovině týdne bylo jasné, že to nebude jednoduché. V neděli ráno vypadali Gremlini zcela čerstvě, ale já už byla zralá na LDNku.
V pondělí bylo moc hezky, na procházku po Hukvaldské oboře hezky až moc. Jak vidíte, cyklisti sem smí, ale jen bez kol:o)) no a ocas lišce jsme pohladili všichni, netuším ale, jestli si Gremlini něco přáli.
I v úterý bylo hezky a protože Prašivá (bez fotodokumentace) byla málo, přesunuli jsme se na Javorový.Po návratu "domů" to vypadalo asi 4 minuty, že se mi je podařilo oddělat, pak to bohužel zase rozchodili:o)
Ve středu už hezky nebylo a tak jsme volili mezi místním Tescem a Ostravskou ZOO, je pěkná, akorát tam teda nemají zvířata:o). Když jsem uviděla ukazatele, svitla mi jiskřička naděje, že se mi Gremliny podaří umístit a pak ještě jednou, když zůstali v kleci s kozou.
�
Ve čtvrtek opět Ostrava, protože maya a ta chtěla k megabidetu. Pravda moje "poloha" vypadá divně, ale docela mě překvapilo, že se takhle udržím.
�
Pátek byl ve znamení koní na Morávce. Ta věc se jmenuje Penzion Jízdárna a koně k ježdění tam mají velké i malé, asi se tam dá i spát, jíst se tam dá taky – pokud máte na oběd čas třeba 4 hodiny. Gremlini na koních pookřáli tak, že jsme je protáhly ještě kolem přehrady v Bašce, marně, prostě se neunavili, zato já už byla tak zblbá, že jsem si zavřela kufr auta do temeno hlavy a to tak zodpovědně, že jsem ty megadveře rozložila na dvě části, hlava zůstala kupodivu celá.
�
V sobotu jsem se snažila z té pecky vzpamatovat u kafíček na různých náměstích, zatímco Gremlini trahli svými mokorkami dlažby z místních komunikací.
V neděli jsem odjela a zanechala je svému osudu v drsném Beskydském kraji:o)
