případně omezenost:o).

"Všimla sis někdy, že D1 je ze 2/3 panelka, za co se vlastně platí ty poplatky?" zeptal se mě v úterý Adam. Abych pravdu řekla, že jsou to 2/3 jsem si nevšimla, ale, že je panelová hodně, to jsem si všimla mnohokrát, zejména třeba jednou, když mi na těch panelech za odbočkou na Jihlavu upadlo  pravé přední kolo. Taky jsem si všimla, že třeba na D11 si nejméně  do Brandejsa kafe za jízdy nevypijete.

Panelky jsou věc jedna a věčně rozdrbané silnice věc druhá, jejich opravování pak věc třetí.

Speciálně Praha opravuje většinu místních komunikací a kolejišť v prázdninovém režimu, tedy od července do listopadu a opravuje je stylem, který už mnoho let nechápu, protože bych si jako laik myslela, že takové opravování hlavních tahů hlavního města by se mělo odehrávat v čase co nejkratším za využití času maximálního ( tj. jinak než od 6ti ráno do 6ti večer).

Kromě omezení na které jsem ještě nenarazila, máme teď v Praze dvě omezení poměrně zásadní. Parta silničářů rozdrbala momentálně (momentálně říkám proto, že od zimy byla postupně rozvrtaná tato strana poměrně nové dálnice v úseku od odbočky k nákupní zóně) Most Barikádníků ve směru do Prahy, takže končící D8 je omezena na jeden pruh v protisměru a jeden v správném směru, takto v každém krizovém denním čase ( tj. nejméně od 7mi ráno do 10ti a od 15ti do 19ti ) může trvat průjezd 2 kilometrovým úsekem i přes hodinu, nicméně vyhnout se této katastrofě je prakticky nemožné, protože výjezd k nákupní zóně je přetížený i za stavu normálního 20 hodin denně ( aby ne, když Tesco má sklady směrem po D8 u Kralup).

Další megakatastrofa je nastražená na samém počátku D1, začali nám totiž úplně renovovat výjezd z Prahy! Omezení začíná prakticky téměř bezprostředně za výjezdem na Krč a Braník, opět jedním pruhem se dá v protisměru (ten velmi vřele doporučuju), v tom druhém ve správném směru si pak postojíte hodiny, protože toto omezení omezuje i nájezdy nejen od nákupní zóny, Roztyl a Chodova, ale i ten z Jižní spojky, která se takto ucpává auty bažícími po vjezdu na D1 už od Barrandovského mostu. Kdo ví kudy, měl by na D1 pokud možno najíždět až v Průhonicích. V noci jsem na téhle stavbě ještě nikoho neviděla.

Kromě těchto "velkých příběhů" ale můžete na svých cestách narazit i na příběhy malé. Tak například, když jsem projela před 14ti dny Poseroutkovem ve snaze napasovat se na dálnici do Prahy, narazila jsem, v mrňavé vesničce, kterou prostě projet musíte, pokud se chcete na dálniční tah do hlavního města dostat, na semafor. Nemyslím běžný semafor na kžižovatce, myslím takový ten semtamfór na kterém máte chvíli zelenou a pak to přeskočí na červenou a Vy stojíte třeba 10 minut dokud mají zelenou v protisměru. jedna zelená – projede 5 aut a pak zase stojíte a stojíte a stojíte. Když pak dojedete k místu toho "příběhu", zjistíte, že se jedná o rozebranou část vozovky v jednom směru o velikosti 100x80cm. I takový příběh ovšem může trvat 14 dní, 3 týdny, měsíc. Nakonec, komu vadí, že z velkého města potřebuje popojet do Hlavního města za den několik tisíc aut?

Evidentně to vadí jen řidičům těch aut:o)

Dálnice končící v poli jsou stejně prima:o))