a nebo to mám z toho kočování:o)

V podstatě se dá říct, že kočuju soustavně a nebo jsem na dovolené, resp. na potulce, jak tomu říká milovaný. Běžně spím chvílema u Vltavy, chvílema u Labe, ale kromě toho mám v autě stále sbalenou tašku a koš, tedy pobočné skříně, protože nejen posledních skoro 10 měsíců, ale už několik let nikdy netuším, kde vlastně skončím. Někdy se vnoci probudím a když je velká tma, nevím kde jsem a jestli to vedle mě je Zlato. Ovšem to, co se mi stalo dnes a odpoledne, překonalo i všechny moje představy o vlastní vypatlanosti.

Včera jsem šla spát hodně pozdě, skoro až ve 4, ovšem ráno jsem vstávala už v 8 a po poledni jsem se přepravila od Vltavy k Labi. Ve 4 odpoledne jsem už byla poněkud unavená a tak jsem si šla dát "20". Probudil mě telefon, na tom není nic divného, protože kdyby nezazvonil celý den, zazvoní vždycky když usnu. Telefon jsem měla asi v posteli, mrkla jsem na dispej, vidím volá Adam

Já "Anoooo?!"

A. "Ahoj, prosím Tě, potřeboval bych……….."

Já "Ježyš, já spím!"

A. " No jo, ale Tys odjela……"

Vůbec jsem si nemohla uvědomit jestli je den nebo noc, jaký je den

Já " Jak odjela? já jsem doma!"

A. odmlka " …….to sem už úplně blbej? a kde jsi? já jsem doma a………., nikde tu nejsi!"

Rozhlížím se pořádně po místnosti, je světlo a, ne tohle není doma!!:o))))))))))) začínám se smát a představuju si, jak Adam zmateně pobíhá po pražském bytě a hledá mě!

Já " :o)))))))))) já jsem úplný debil, nejsem doma:o)))))))))))) "

A. " Uf, no už jsem se začínal bát, že jsem debil já, TY MÁŠ TEDA DOST! :o)))))))))))) "

Těšym, až mi budete třeba volat a řeknete mi kdo jsem:o))