To takhle jednoho podzimního dne…

Můj muž je "nemocný" na jakoukoliv techniku, auty počínaje, přes computery, tv přijímače a jakékoliv jiné přijímače i odesílače, telefony konče. Jeho první mobilní telefon byl velký jako kufr, zvonil velmi hlasitě a Filipl ho sebou nosil všude, všude je třeba kino.

V té době měl "kufr" málokdo, kdyby bylo kufrů tolik jako současných mobilů, nevešli by se do kina jejich majitelé, no a když kufr v kině zazvonil a Filip začal telefonovat, bylo to úplně jiné než když zazvoní během jednoho filmu 50 mobilů.
V současné době má mobilní telefony vždy nejméně 3 a mám podezření, že 4. má implantovan natvrdo. Filip telefonuje stále,  rozhodně  stále  zhruba  mezi 8mou ráno a  10tou  večer,  někdy  ze  všech 4  najednou  a když do toho zazvoní i můj telefon, myslí si, že mu někdo volá na jeho potenciální 5tý. Pravda, někdy je to pro něj, protože všechny ty jeho jsou obsazené.
Každý náš, byť stručný dialog, trvá mnoho hodin, jelikož je soustavně přerušován zvoněním některého přístoje a simultánními telefonáty. Já v mezidobí třeba vymaluju, natřu skříň, vyperu 2 pračky prádla a 15x se proběhnu po stropě, všechny ty hovory jsou totiž samozřejmě šíleně důležité.
Takhle to probíhá na různém počtu telefonních přístrojů už zhruba 14 let ( od doby "kufru"), tedy probíhalo do včera.
To přijel k Labi po poledni, usedl ke stolu, odložil svůj arzenál, eden z nich samozřejmě okamžitě zazvonil a pak se to stalo!
Filip telefon zvedl, pozdravil se a…….. opravdu TO řekl " Promiň, zavolám Ti  později, něco řeším s MANŽELKOU."
Rozesmálo nás to oba, nová doba, nová doba……..:o)
Ví Bůh, čeho všeho se ještě dočkám:o)