Těšíte se?

Umíte to? A jak to děláte?

Já ano, tedy myslím, že ano, vpodstatě je to tak, že celý můj život sestává z těšení a taky mě začal bavit až od doby, kdy jsem se těšit mohla začít.
Těším se soustavně, ale musí to být vždycky konkrétní věc na kterou těšym a hlavně pak, musí být na dohled, neumím se zkrátka a dobře těšit odněkud nikam.
" Čím dýl se těšíš, tím je to přece lepší, protože čím je doba těšení se delší, tím víc se člověk těší!" říkal nedávno Milovaný. Tak to je nesmysl, takhle já se těšit neumím.
Každý rok třeba jezdím v březnu k moři, vím na 90%, že když bude březen pojedu, ale rozhodně se nedá říct, že bych se na to těšila už v září a víc pak v listopadu a ještě víc v lednu. Ne, já se začnu těšit v momentně, kdy zaplatím letenku, protože pak vím, že to na co jsem se začala těšit nastane nejpozději za 14 dní.
V létě na dovolené jsem se 3 dny těšila na výlet lodí, když bylo tohle moje těšení uspokojeno, na břehu jsem řekla " Pozítří si koupím nafukovací lehátko a popluju na něm daleko na moře!" a pak jsem se celé 2 dny těšila, že si ho půjdu koupit.
Když jsem doplula zpět z té velké mořské dálky a trochu  okapala, řekla jsem " K večeři si dneska dám tu velikou dobrou rybu, k ní si dám  bramborové chipsy, salát s olivama a červené víno!" a pak jsem se celý zbytek dne těšila na tu večeři, apak, když jsem večer dojedla a dopila a dala si další víno, zeptali se (smějíce se) naši přátelé :
" A co tam máš dál?:o)))"
"Dál? no na zítra mám půjčené auto a těšym na ten Mys!"
Když jsme se vrátili za tmy, už nás čekali s vychlazeným Ginem a když jsme s Šárkou dovyprávěly příhody z uplynulého dne, padla ta otázka znova " A jaké máš těšení na zítra??"
"Netuším, jestli je to nazítra, ale těšym, že si koupím takovou tu bavlněnou sukni s volánama a pak taky těšym, že budu sbírat ty mrňavé bílé kulaté kamínky na pláži!"
Takto nějak uplynulo mých 12 dní dovolené, když jsem se smířila s tím, že těšit se na smsky, je kravina, zkrátka a dobře každý den musel mít nějaký dohledný těšící plán.
Tento způsob těšení se ale netýká jen dovolených, třeba  už týden se těším na dnešní Vánoční koncert v Parapleti, někdy se těším na to, že  druhý den nic nemusím a můžu spát třeba až do odpoledne, někdy se naopak těším, že musím vstát brzy protože mám nějakou práci a odpoledne chci  jet někam kam se těším, být s někým na koho se těším, aspoň chvíli a pak se zase moct těšit, ale ne odněkud nikam, protože při takovém těšení by se život mohl stát nudným, asi bych časem i zapomněla na co jsem se to vlastně těšila.
No a teď se třeba těším, že zavolám na T-mobile, protože mi končí smlouva a já si ji prodloužím s jiným tarifem a třeba budu platit měsíčně míň za telefon!

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *