a jeden z posledních večerů strávených s Károu v našem bytě.Kára se totiž bude nejpozději koncem roku stěhovat, koupila si se svým zánovním přítelem nový byt, bez závad, přítel i byt:o), a tak jsme musely probrat zásadní věci, Kára je totiž ustanovena vykonatelem mé poslední vůle.
Poslední vůle je pro mne něco úplně jiného než závět, či dědění ze zákona. Ze zákona se bohužel dědí podle zákona, zejména tehdy, rozhodnou-li se zákonní dědicové nerespektovat Vaši závěť, což se mi doufám nestane, protože bych je pak musela chodit strašit, protože pokud jde o závětní dědění, měl by většinu zdědit můj muž, který má zásluhy, nicméně zákony jsou zákony a člověk je může obejít jen tehdy, má-li čas, poslední vůle je ale moje vůle a navíc ta poslední a tak si může někdo zkusit s ní nesouhlasit:o).
Pokud jde o tuhle vůli, jde třeba o to, kam mne následně vysypat, protože je to důležité, když něco myslíte opravdu vážně, nebo to, že moje hodinky "jsou" Danulky, protože jsem jí je slíbila, komu patří ta papírová taštička z mého stolu v ložnici a pařátek z poličky vedle postele, moje srdce, komu můj osobní amulet, prastarý telefon plný zpráv které změnily svět, vzkaz napsaný kdysi kdesi na rubu účtenky od večeře abychom se sešli u pramene, protože když něco myslíte opravdu vážně, je to důležité.
S osobními věcmi je to myslím totiž tak, že pro některé lidi hodnotu mají, zatímco zákonní dědicové by je uznali leda za vhodné vyhození, což se dá pochopit, protože k nim nemají, nebo nemohou mít žádný vztah. Třeba ten obrázek ze stěny v pokoji malovaný na hedvábí nemá žádnou hodnotu, ale visel kdysi dávno v pokoji mé babičky po které kromě sady porcelánových hrnečků na čaj, nemám nic.
Dnes jsme se probíraly knihama a já Káře ukazovala kde co najde a co z nich pro mne mělo nějakou, co velkou cenu. Tak jsem třeba zjistila, že tu "Tichou dohodu" mám v 1. vydání z roku 1964:o), nebo tu od Harper Leeové " Jako zabít ptáčka", ráda bych, aby ji měl můj nejmilejší Gremlin a pokud bude jednou číst, snad si ji přečte a vezme si z ní to co kdysi já, tedy, že slabé je třeba chránit vždycky za každou cenu,
a "Vítězný oblouk", že by se měl rozlétnout z toho mostu krajinou semnou.
No já vím, Vánoce za dveřmi:o)), jenže Vánoce, ty budou i příští rok a ten další taky…., ale až to budete příště natírat, tak já už tu nebudu:o)