Prý by to měl být slušný člověk kterého si všichni váží, jeho morálka by měla být příkladná, měl by mít české občanství a rozhodně by měl vědět jaký nápis se vlní na vlajce vlající nad Hradem.Prezidentů jsem zažila už moc, mám dokonce neblahý pocit, že jsem zažila i Zápotockého, ale naštěstí si na to nepamatuju. Pak přišel Novotný, toho už pamatuju, visel po školách, nevím jestli si ho někdo opravdu vážil, nakonec to byl komunista a těžko říct jestli komunista může oplývat vůbec nějakou morálkou, natož příkladnou a může být slušný člověk, ale pokud to možné je, pak by se asi Novotnému tyhle věci přišít daly.
Pak bylo pár dalších, ale nestáli za řeč, tak je vypustím.
Koncem roku jsme si s Václavem Havlem zazpívali Ach synku synku a hned na to začala úplně nová éra prezidentování, nebo možná začala pokračovat ta na dlouhá léta přerušená.
Jisté je, že na rozdíl od vykultivovaného Klause to Havel zpočátku vůbec neuměl a jeho kamarádi, kteří se s ním zpočátku potulovali prostorami Hradu to neuměli taky, ovšem nebyl to zas takový problém, protože jsme to neuměli nikdo a tak se dalo zkousnout ledacos, vlastně prakticky všechno a jakkoliv si zpočátku vlastně nikdo nedovedl dát pojítko mezi Havel a prezident, nějak se stalo, že Václav Havel už pro nás všechny zůstane PREZIDENTEM navždycky. Nevím jak to udělal, ale povedlo se mu to.
Pod vlivem neustálých diskusí posledních měsíců, a zejména pak týdnu, o nadcházející prezidentské volbě a jejích aktérech jsem začala jaksi podvědomě srovnávat ty dva muže, tedy Václava Havla a Václava Klause ( za což se Václavu Havlovi upřimně omlouvám:o)) a jak jsem to tak dělala, uvědomila jsem si, že stejně jako Klaus, ani Havel si za celou svou politickou éru nenechal nikoho do ničeho mluvit a své postoje, ať se týkaly věcí soukromých, politických či jinak státnických si vždy prosadil na 100%, aniž by mlčící většinu či křičící menšinu nasíral nějak dlouhodobě.
V čem je tedy ten zásadní rozdíl mezi těmito dvěma muži?
Ten zásadní vidím já v tom, že Havel dělá věci které považuje za správné ( a je úplně jedno zda se to týká udělení milostí, vyjadřování názoru na okupování Tibetu, nebo fakt, že jako ženatý prezident disponuje zároveň milenkou), nemá potřebu to někomu vysvětlovat a s nikým o tom nediskutuje. Možná to není úpně ideální přístup, na druhé straně tento přístup nepůsobí nabubřelým dojmem, protože pokud Vám někdo neustále neopakuje, že jeho názor na věc je ten jediný a správný, je možné jej lépe a snadněji akceptovat.
Nu a co z toho pro mne vyplývá? Asi to, že prezident by neměl být inženýr :o)
