Vstávala jsem jako obvykle docela pozdě, k obědu jsem vařila bramboračku s houbama, k večeři palačinky a v mezidobí jsem na starý rozviklaný, původně dýhovaný stůl, který stál na dešti nějakých 5 let, mozaikovala slunce, ale bude ještě chvíli trvat než to dokončím a natřu ho nějakým voděvzdorným matriálem, abych ho zase mohla postavit do trávy pod kaštan.

Psát něco, nebo exhibovat jiným způsobem, se mi dnes nechce a tak jen písnička, ovšem jen pro bytosti s vytříbeným vkusem, nikoliv sluchem – Richard Krajčo a Atentát, v posteli :o), jinak ústřední melodie k filmu Bobule.