jinak jsem prý vpořádku, tedy tělesně:o)
Tak jsem se holedbala přežitím čarodejnic, ale 2. máje už jsem ležela a to tak jak lehávám, když jsem nemocná. To já si lehnu a ležím, nejím, nepiju a tidíž nemusím ani vstávat, nekouřím, nepouštím TV, ba ani soustruh, prostě ležím a pokud to bolení dovolí, spím. Čím dýl to trvá, tím častěji se na mne chodí Filip dívat a mumlá Ani počítač nemá puštěný, to není normální!", a není, když ležím, ležím tak, že nevystrčím ruku ani když příjde smska. Tentokát to ale netrvalo ani celých 48 hodin.
Ještě před ulehnutím jsem se ale podrobila pravidelnému krevnímu testování, ke kterému mne nejméně jednou ročně přinutí moje velmi praktická lékařka, abychom jako věděly, jestli nemám moc nebo málo nějakých krvinek, cukrů, bílkovin, cholesterolů, HIV, hormonů, nebo nějakých roupů:o). Výsledky přišly v úterý, prý mám všeho tak akorát, nic nepřebývá, neschází, nevybočuje a tak moje pidi krabička na léky s pusinkou, kterou jsem si koupila k Vánocům, zůstane nadále úplně prázdná.
No a že mě bolí každý den něco jiného? Nevadí, asi je to jen únava materiálu, prostě se jednoho dne rozsypu úplně zdravá, což je daleko lepší než tahat sebou soustavně náhradní endoprotézy, pumpy, kardiostimulátory, foukátka, antialergika nebo antiantialergika, k únavě matriálu nakonec patří i skleróza a tak není vůbec jisté, že si člověk bude pamatovat, co si má při opuštění objektu, kvapném opuštění objektu třeba v případě poplachu, všechno brát sebou!
:o)
