Když to i s hudbou bejvalo těžký

To mnozí vůbec nepamatujete, ale ani si to nedovedete představit! Dneska, kdy maximálně nadáváme kvůli tomu, že jednu písničku hrajou v rádiu za den i 3x a my máme kecy, že prej není kam přeladit.Dneska, kdy v kdejakým bontonu koupíte prakticky všechno co kdy kdo zahrál, nahrál a nazpíval, neb to ani nemusíte koupit, některý říkaj, že je prej jedno v který fabrice se to vypálí, nebo si to stáhnte legálně, i-legálně a nebo prostě ilegálně a pak si to narvete do svých iplantátů, ty zarazíte do ucha a je to.

Nebo  koncerty, že prej z těch 20ti, 30ti kapel, co sem za rok přijedou, 90% hraje to samý, samý starý fláky.

Bejvávaly doby, kdy se z rádia ozývala jen Helenka, Kája který ještě nebyl božský, Walda, Rudolf Cortéz nebo Karel Vašíček, Eva, myslím Pilarová ne Farna, možná i Vlasta Průchová, ale to už moc nepamatuju, protože ta už pak ne. Doby, kdy ještě nebejval Bonton, ale Suprafón, pravda i tam se dalo koupit LP s hudbou zahraničních autorů ze západu,  třeba Bethowena nebo Mozarta.

Pravda, semtam se objevila v okruhu 50ti mil nějaká LP deska, třeba já přivezla v 72 z Německýho výprodeje po 5ti Markách Sabathy a Purpley, ale moc sem si jich neužila, párkrát sem si poslechla a pak sem je půjčila, když se po roce vrátily už neměly drážky.

Sem tam ňákej muzikant mi rozšířil obzor, třeba Karel, ten měl tu kliku, že se jako trochu víc kamarádil s Martou z Londýna, neměla jednu ruku, ale tou druhou dokázala vybrat, zabalit a poslat nádherný desky a tak jsem pak ve svých 17ti objevila blues, soul, Dianu Ross, Tinu a Ike Turnerovy a tak. Bohužel se pak vloudila chybička, to když Marta jednou přijela a zočila mě s Karlem, od tý doby už pak žádný LPčko neposlala.

Nebo pak Jirka, ten sice nebyl muzikant, ale měl sestřenici snad v Paříži, ta posílala furt, a kromě jinýho mi ukázal už někdy v 75tém  taky třeba Leonarda Cohena, nebo, že Lennon zní mnohem báječněji sám o sobě než v nějakým seskupení.

Jojo, bejvávaly doby, kdy to i s hudbou bylo těžký, nebylo kam přeladit, co vrazit do ne neexisujících přehrávačů, nebejvaly ani MP3jky, nakonec taky a co by byly, kdo by si rval den co den přímo do hlavy Helenku nebo Káju když eště nebyl božský. Doby kdy nám nervali do uší 20x denně Irglovou s Hansardem, 15x Ewu Farnu, ale nebejvaly to doby těžké jen pro nás uživatele ze socanských bloků, i světoví interpreti to mívali mnohem těžší, v těch dobách, kdy basy bejvávaly fakt basy,  když někdo zahrál sólo, opravdu to zahrál a když chtěl někdo nejen zazpívat, ale taky tím upoutat ten tzv. X-faktor byla věc naprosto nezbytná.

Leonard Cohen, 73 let, v rámci svého bohužel možná posledního světového turné možná přijede i do Prahy, možná, doufám, ten má totiž pořád X-faktorů tolik, že by je mohl rozdávat:o). Nakonec Evropa není tak velká, aby se za ním nedalo dojet.

"http://www.youtube.com/watch?v=hrPEM2qc-j8&feature=related"

"</span>http://www.youtube.com/watch?v=7pA5UhNaYw0"

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *