aneb, není nad to, mít přehled:o)

Vnoci jsem spala špatně, to se mi občas stane, obzvláště když nevím, kde zůstala viset dobrá noc.

Spát jsem šla sice krátce po půlnoci, ale kolem půl třetí jsem znova zapla soustruh, chvíli četla, a pak si znovu lehla. V půl páté jsem si šla pro půl prášku na spaní, aby ta noc utekla rychlejí. V půl 7 mě probudilo šílené vřískání Ňuninky kdesi venku, okno bylo otevřené, ale kočk řval venku dál, asi po 5ti minutách jsem ho našla za druhým, zavřeným oknem, chtěl dovnbitř prostě TUDY!

Vstala jsem po desáté, dveře byly zavřené, všude ticho. Uvařila jsem si kafe, zjistila, že dobrá noc už se našla, ale dobré ráno zatím není, chvíli jsem si četla, chvíli psala, pak jsem nakrmila pesy a Pepíčka, uvařila si další kafe a začala měřit balonkovou tapetu na bordůru do pokoje Čaky. V tom zvoní telefon.

Koukám na displej, volá Filip, panebože, ten má dost, myslím si, on nemůže sejít dolů, když mi chce něco říct?!, to snad není možný!

" NO? Co se děje?? To nemůžeš jít dolů?"

" Dolů? Já jsem v Semilech ……, ale jinak mám opravdu velkou radost, že se tak staráš, kde jsem, to fakt potěší!:o))) ".

No, a tak tu žijem :o)