o myších a lidech :o)

Svou láskou k zvířatům, jsem myslím všeobecně známa, taky tím, že naše domácnost je spíš domácnost pes, koček a kočků, v které jsme my lidé spíš tak nějak na návštěvě:o)

Některé živočišné druhy prostě nekriticky zbožňuju, některé jen respektuju, tím spíš, pokud jsem vetřelcem v jejich prostředí, například tak, že můj dům stojí v polích.

Myši, tak ty tu byly vždycky, jakmile začne být venku syrovo až sychravo a je zřejmě potřeba připravit se na období, kdy bude i mrzavo, myši se bez ohledu na to, jestli pod ořechem leží pár kilo, nebo tuna ořechů, začnou stěhovat do domu ( ty které nestíhají, přinese Pepíček), no a tak každý podzim proti nim zahájíme náš dobrosrdečný boj. Dobrosrdečný boj znamená, žádné jedy, žadné mrzačící pasti, pokud se myš zachytí v pasti nemrzačící-vyklopit zpět na pole. Je to nikdy nekončící, marný a únavný boj, ale, po podzimu a zimě nakonec vždycky příjde jaro, myši sbalí batůžky a z našeho domu se vysvětují zpět na (naše) pole, aniž by v domě způsobily větší katastrofy.

Netuším, jak to bude letos, zima ještě nezačala, podzim je celkem mírný, ale myší skóré už tady vypadá podobně, jako skóré socanů proti ODS v posledních volbách.

Tato odtoková hadice (omotaná pokovenou páskou) pod dřezem, byla už čtvrtá instalovaná v minulém týdnu, tu třetí prokousaly i přes drátěnou síťku. Současná pátá je "postaru" novodurová, šestou si možná necháme svařit z nějakého kovu, sedmou pak ukovat z železa, no a pak, pak už snad bude jaro a příjde čas vyměnit i skříňků, už teď poničenou vodou.

A zde predátor :o)