Domorodci přivezli dýni už nejmíň před týdnem,
ale pořád bylo hnusně mlhavo, lejivo a zimavo, kromě pátku a soboty, ale to jsem byla u Vltavy, no a tak, ačkoliv je dnes už opravdu těch Dušiček, dýně pořád leží nedotčená na táčkách. Ještě chvíli počkám, jestli se nezvedne mlha, ale, o panu Kyselovi se mi zdá už několik posledních nocí, kdoví proč…
Pan Kysela byl můj Rybníčkový soused, ve 4. nadzemním bez výtahu, ve velmi hnusném paneláku, a byl to jediný člověk z celého domu, který mi dokázal vynadat, když bylo proč:o). Ten panelák patřil původně Kovošrotu, stejně jako pan Kysela.
Pan Kysela měl manželku paní Kyselovou, která byla původně kuchařka a cukrářka, ale jinak pracovala jako hospodářka v Rybníčkové škole, kde dohlížela na Adama, aby si vždycky zaplatil obědy, a taky aby na ně aspoň sem tam chodil, ale, když si je nezaplatil, neřekla to mně, jen jemu, i přesto, že on to samozřejmě věděl. Taky spolu měli různé jiné tiché dohody, jako například, že si doběhl zaplatit vždycky jen to, na co měl chuť, a když jsem byla někdy nemocná, paní Kyselová vždycky přinesla nějaké jídlo, abych nemusela vstávat, tedy z domu, ne ze školní jídelny:o). Třeba Vánoce 89, to jsem měla chřipku a 24. ráno přinesla paní Kyselová dort jako kolo od vozu a na něm byla namalovaná vlajka….
Pan Kysela byl kus chlapa, pracoval v tom Kovošrotu, na směny, jakou zrovna měl, se poznalo podle toho, jestli Kovošroťácký autobus zastavil před domem v 5 ráno a nebo v 11 večer. Přes den, pokud jsem byla doma, se pak dalo poznat, jakou má směnu, jen podle toho, jestli si svých 10 piv nesl domů dopoledne, nebo odpoledne.
Jednou ho takhle potkám na chodbě, po delší době (92,93 rok to mohl být), hned sem si všimla, že hodně zhubnul, a v tašce nese místo piv minerálky Co se děje? Jste na odvykačce?" směju se, směje se taky a odpovídá No jo, redukční dieta, s pivem sem skončil už před pár měsíci, to 3. patro bylo čím dál tím vejš, a pak, už jsem v důchodu, musím se šetřit:o))!".
No ale, Vy jste musel zhubnout už nejmíň tak 20 kilo…..! neměl byste s tím už přestat!?"
Nojo, tak nějak k 20ti……"
Pár týdnů na to, jsem se v pátek odpoledne potkala na chodbě s paní Kyselovou, vesele skotačila na chatu, vždycky to v pátek dělávala, ale pan Kysela, který zůstával doma se svým pivem, nebo minerálkama, jí většinou pomáhal s taškama.
Kde máte manželka? ptám se.
Ale, odvčera je v nemocnici na nějakém vyšetření, nějak se necítil dobře." odpovídá mi.
Pan Kysela umřel v sobotu, ta rakovina byla už v posledním stádiu, už se to asi nedalo vydržet a tak doma řekl, že jde na to vyšetření", ale, že byl nemocný, tak strašně moc nemocný, se jeho rodina dozvěděla až v pondělí po tom posledním víkendu, který se snažil nezkazit.
