Ne, tohle taky není o vibrátoru:o) 

Novým věcem do domácnosti se moc nebráním, naopak, klidně vyměním po půl roce umyvadlo, baterie, nebo i nábytek, když se mi zalíbí něco nového, nebo když se třeba rozhodnu přeházet byt vzhůru nohama. Na druhou stranu, když zavzpomínám, spoustě věcí jsem se často bránila,nebo dodnes bráním, ani nevím proč.

Tak třeba různé roboty, nebo mixéry, tak to přímo nesnáším, Filip je zmožňuje a tak jich máme spoustu, nepoužívám je, vystačím si s jedním ponorným ( ne, to opět není o vibrátoru).

Barevná TV? PROČ? Vždyť všechno kolem je barevné!, proč by to mělo být barevné i v televizi?!

Nebo automatická pračka, pamatuju doby, kdy mi takový přístor připadal jako totální pitomost, která mele prádlo pořád dokola ve špinavé vodě. Vlastně když se zamyslím, je to tak, že když mám příležitost, třeba někde venku, prát a ždímat ještě v normální pračce, je mi to sympatické.

Později to byla myčka nádobí, myčce jsem se úspěšně bránila snad do roku 94, do doby než mi ji dodala Danulka, takovou malou, příruční. Už za rok jsem se slyšela říkat  Klidně mi vemte televizi, rádio, pračku, ale myčku TU NEDÁM!"

Nikdy jsem neměla walkmany, MP3jky, notebooky. Mobilní telefon jsem začala používat až někdy v roce 98 a přesto, že mi na stole leží Iphone, tahám sebou svou prastarou a polorozbitou Nokii 6310i.

V posledním měsíci jsem si ovšem pořídila dvě naprosté úžasnosti:o) za 1. záchodové prkýnko se Soft spouštěním a pak , a to zejména, odpadkový koš s víkem na fotobuňku. Chcete něco vyhodit? Stačí když s tím natáhnete ruku nad koš, otevře se sám!:o)

Má to pouze jednu chybu, naučily se ho otevírat i pesy:o)