Napadlo mě to už včera, při povídání s kamarádkou, napadlo mě, že matriarcháty a taky patriarcháty nějak vyšly z módy, že mladí lidé chtějí žít dnes úplně jinak,než podle modelů, které jim vytvořily starší generace, většinou rodiče.

Napadlo mne, že mají štěstí ti mladí, kteří brzy odejdou z domu, někam daleko do školy, nebo jen tak daleko, nejlépe brzy, tak brzy, aby své rodiče viděli spíš těma dětskýma očima, a nechytli od nich modely matriarchátů a ušlápnutých tatínků, kdy děvčata si pak myslí, že takový hodný trouba, jako je jejich táta, bude každý chlap, a chlapci, myslící si, že si musí nechat líbit totéž co táta. Nebo samozřejmě naopak, modely patriarchátu…….

Chtějí žít jinak ti dnešní, moderní, nenakažení. Chtějí  žít v rovnocenných vztazích, ve vztazích, kdy se dá mluvit o kafi nebo obědě s bývalou přítelkyní, přítelem, ve vztazích.kde pokyny nahrazuje slovo " prosím" a společné, podstatné i nepodstatné, se rozhoduje společně, třeba i tak, že netřeba všechno dělat společně.

A pak jsem dnes odpoledne jela nakupovat do Ikey, a ačkoliv nemám ráda nakupování v žádném velkém komplexu, vždycky mě baví pozorovat lidi. Skoro vždycky, možná jsem dnes byla jen o něco citlivější na ty matriarcháty a patriarcháty.

Nejprve jsem utekla od dvojice nad nádobím, poté od dvojice v sekci osvětlení, obou těch chlapů mi bylo fakt líto, představila sem si Filipa, kdybych s ním takhle mluvila, jak by mě zašlapal do toho nádobí:-))

Dorazila jsem se v jídelně, těsně za mnou pán, něco mezi 30. a 40., se dvěma dětma, možná 10 a 7?, nevšimla bych si jich, ale upoutalo mě to vynervované poštěkávání. Já jsem teda na naše děti dost vostrá, ale tohle se mi zdálo moc! "Proč ty děti sakra má, navíc dvě, když se k ním chová jak totální idiot? Chtěla bych vidět tu ženskou, co si ho vzala!", pomyslela jsem si opakovaně.

A pak jsem ji uviděla, seděla u stolu, tichá a krásná jak Madona, v sedačce na židli před sebou krmila několikaměsíční miminko přesnídávkou.

A já si pomyslela " Bože, to je kráva!"

�