PAN advokát, PAN soudce, PAN ministr, PAN Ombudsman !
Znala jsem ho 36 let, většinou z dálky, sem tam i z blízka, v práci do které jsem chodila, to byl jeden z nejúznávanějších právníků v republice, pravda, tehdy jich nebylo tolik, ale on si své renomé udržel i v dobách, kdy už jich "tolik" bylo.
Advokát Motejl byl taková osobnost, že jeho úsudek se příliš nezpochybňoval, byl taková osobnost, že si mohl i za dob bolševika, dovolit obhajovat úhlavní nepřátele státu.
Soudce, ministr, Ombudsman, znali jsme ho pořád stejného, muže v ošoupaném obleku s cigaretou v ruce, muže, kterému nikdo z vysoce postavených nestál za to, aby něco ze svého renomé ztratil.
" Je to jeden z posledních slušných lidí v oblasti práva!" řekla někdy před měsícem moje máma.
Jediný vysoce postavený státní úředník, pro kterého jsem já nebyla nějaká bláznivá baba s kočkou, Chvosta "PAN MYSLIVEC" a Pepíček obyčejná laciná kočka.
Jediný vysoce postavený státní úředník, který se držel názoru, že právo je prostě právo, a výjimky typu " na tohle zákon nedosáhne", by neměly existovat, protože právo je tu, mělo by být, pro všechny stejné.
77 let, krátký život, mohl tu ještě 150 let být.