aneb, nikdy neříkejte před večerem, že ten den stál za hovno!
Dnes se mi snad povedlo jen vstát, všechno ostatní katastrofa, každá zpráva, která přišla z kterékoliv strany, byla špatná, pak přišlo náhradní krbové sklo, úplně špatné, tak strašná práce, až sem nevěděla, jestli se zlobit, nebo smát.
Pak jsem jela k soudu, kde jsem až před jednačkou zjistila, že jsem tam o 24 a 1/2 hodiny dřív, pravda, ráda chodím včas, ale tohle bylo vyloženě přehnané.
Pak jsem šla prohlídnout nebytovky, od kterých mi byly vhozeny klíče do schránky, a zjistila jsem, že se pán vystěhoval klasicky, co nechtěl, nebo se mu nechtělo brát, či posbírat, to tam nechal.
Pak jsem šla po schodech do přízemí pěšky a z bytu té paní, co peče veverky, se valil dým kolem zárubní i ze dvou oken, Pak jsem hodinu sledovala jestli se to lepší, nebo mám volat hasiče. Asi se to zlepšilo, patro nad zatím nehoří.
Den totálně nahovno, říkám si, a pak, pak se to najednou zlepšilo.
Napřed tohle , Sobotkovi dal přes hubu bratr Zastupitele Městské části za ČSSD, tak to mě opravdu, ale opravdu zaradovalo, že Socani zrušili předvolební mítingy vpodstatě sami kvůli sobě :o)
No a pak jsem si začala prohlížet volební lístky, a pak přišel Adam a pustil mi tu pohádku :o)
A pak jsem ho zmačkala do kuličky a vyhodila do koše, hajzla! :o)