Napadlo mne to včera vnoci, když jsem si snad po dvacáté položila otázku " Sakra, kde ten kočk je? "

Ňuninka prospí půl, minimálně čtvrt dne v mé posteli, nebo venku na sluníčku, kde má "své postele", na zavolání většinou reaguje, pokud nespí moc tvrdě. Když se potkáme venku a já řeknu "Pojď domů!"¨, běží semnou domů, kdykoliv po celý den, pak ale nastane večer….

Poslední čas, v kterém se dá předpokládat, že kočk přiběhne, je do 23 hodiny, pak už ani ťuk, ať volám z okna, nebo ho jdu hledat po zahradě, kočk prostě nikde není, ani za tmy, ani za rozbřesku, prostě není. Objeví se pravidelně zase až kolem 7mé ranní, vyskočí zvenku na okno a dožaduje se vstupu. Vždycky vpořádku, žádné známky boje, žádné známky nocí strávených v roští při lovu, nepocuchaný, většinou suchý, zapřede, pomazli se na polštáři, proběhne domečkem, prošmejdí misky a jde spát.

"Nežije ten kočk dvojí život?" představila sem si, jak na něj v jiném domečku volá jiná paní celý den, a kočk nikde, pak udeří 23 hodina, kočk přiběhne, nepocuchaný, většinou suchý, zapřede, pomazlí se na klíně paní, proběhne domečkem, prošmejdí misky, a jde spát. A pak, ráno před 7mou, se začne dožadovat vypuštění ven, mňoukne na rozloučenou a běží do svého druhého/prvního domova, vyskočí zvenku na okno……