Dovolená s Olinkou

k nezaplacení, na všechno ostatní je tu MasterCard :o)Olinka byla taková moje lepší známá, kamarádka mé kamarádky, a před onou dovolenou jsem ji znala asi 2 roky. Olinka je kosmetička na volné noze, bydlí v Praze, ale zejména v Jílemnici, protože má astma a na horách je jí dobře. Olinka jezdí do Prahy jednou měsíčně na pár dní, podle počtu zákazníků, a takto jsem se s ní vídávala jednou měsíčně, pár hodin, když na mně praktikovala obsahy svých kelímků. Zde musím dodat, že nejlevnejší to nebylo, za kosmetiku v slušném kosmetickém studiu, platím poloviční cenu, a vždycky jsem musela udělat kafíčko a svačinku, to kvůli té hypoglykemii:o) 

Olinku bych vyhodnotila jako ženu mého věku, velmi atraktivní, štíhlou, vysokou, s krásnými, velmi dlouhými vlnitými vlasy, moderně oblékanou do těsných džín, či kožených těsných kalhot a upnutých svetříků či triček.

Při jedné z našich seancí mi vyprávěla, jak byla s dcerou v létě týden na Kanárech, jak se jí tam strašně líbilo, ale, jak bohužel, protože má to astma, strávila 5 dní ze 7mi v hotelovém pokoji, dcera jí musela nosit pokrmy, a 2x denně ji musel navštěvovat lékař, protože má to astma. To místo bylo totiž podivně sevřené v údolí, a nedalo se tam dýchat…(komplex 2 hotelů Princezna a Sladká Princezna situované v ideálním místě přímo u břehu otevřeného moře)

Taky se chystám letos v listopadu, nebude tak teplo jako v březnu, ale bude docela teplá voda" vypustila sem neprozřetelně, nic zlého navíc netuše, ale Olinka se mé informace chytla okamžitě, a to co jsem ještě nenabídla, ihned rozšířila na 2 týdenní pobyt, protože to se přece kvůli drahé letence vyplatí! Posléze mne ujistila, že na ní ale musím být hodná, aby nedostávala ty záchvaty a přislíbila na celou dobu pobytu masérské a kosmetický služby, jako revanš za to, že si pořídí dovolenou v hodnotě 40 tisíc za cenu jedné zpáteční letenky.. A já si pomyslela, no tak co, místo týdne, se budu u moře válet týdny dva, hodná celkem sem, pokud mě někdo vysloveně nebuzeruje, tak nakonec proč ne, navíc ty masáže fceně" byly lákavá nabídka:o).

A tak jsme si objednaly letenky, zabukovaly termíny v mém hotelu", a přistavení auta na letišti v Las Palmas a všechno to mohlo začít:-)

A taky začalo, časně ráno v den odletu naplánovaného na 9tou ranní, takže na letišti jsme měly být v 7. V půl 7 pro mne měla přijet Olinka se svým tatínkem, naložit mne a kufr…

Poprvé mi telefon zazvonil někdy kolem půl 4, a Olinka mi sdělovala, že tatínek je nervózní, že to na 7mou nestihneme, takže pro mne přijedou už v 6. V tak časnou ranní hodinu většinou moc nediskutuju, udělala jsem tedy hm, hm a posunula si buzení z 6ti na půl 6tou, a znovu zabrala spánkem spravedlivých.

Telefon mne vzbudit nestačil, těsně před půl 6tou mne probudilo zvonění domovního zvonku z ulice, kde poskakovala Olinka a něco mlela, nahoře pak domlela, že tatínek potřebuje vědět jaká mám zavazadla, aby je mohl správně uložit do vozidla, a byla nepříjemně překvapená, že ještě nemám kufr ani zavřený, já jsem v pyžamu, neučesaná, nemám vypitou kávu, a nemám cestovní horečku, když už za 4 hodiny máme být na letišti! Následnou hysterii u auta, kde se 15x přendávaly 3 kufry, vůbec netuším, co v těch 2 Olinka vlastně měla, jsem pak sledovala jen zpovzdálí.

Cestou na letiště mi Olinka vyprávěla, jak strašně se bojí létat, a že se mne tudíž bude muset držet za ruku, možná i za nohu, protože jinak by mohla dostat ten záchvat, když má to astma. Já jí vysvětlila, že si ihned po dosednutí na sedadlo beru prášek na spaní a usínám, takže se mě může držet za co chce, ale velkou součinnost, že očekávat nemůže.

Pak jsme se odbavily, a šly si dát panáka, Olinka sice vůbec nepije alkohol,kvůli těm záchvatům, ale ten den měla narozeniny, a pak ty ranní stresy….., dala si jen dva vizoury a já jednoho kvůli tomu prášku. Pak nastal čas přesunu do tranzitu a do letadla a Olinka chytla menší záchvat, takže nemohla dýchat, já nesla svoje a její příruční zavazadlo a kus Olinky, a takto jsme šťastně usedly na svá přeobjednaná místa u nouzových východů, kde je víc místa na nohy, já si vzala svůj prášek na spaní a v polospánku jsem slyšela, jak mi praskají kosti levého předloktí, a jak mi k tomu Olinka vypráví, jak se těší na oceán, jak bude ráno vstávat v 5, bude projíždět ostrov a běhat po plážích a když se vrátí, udělá mi snídani, zaplave si v bazénu, půjde si na chvíli odpočinout, atakdáleatakdále.

Po vystoupení z letadla v Las Palmas Olinku docela překvapilo, jak je tam teplo, když je u nás konec listopadu, byla tak překvapená, že dostala menší záchvat a protože naše auto" se nacházelo asi 200 metrů od budovy letiště, táhla jsem sama přes 160 obrubníků vozík s 3ma kuframa a 2ma příručníma zavazadlama, aby Olinka mohla dýchat.

A pak jsme se konečně ubytovaly, v přízemí jednoho z nejlepších bungalovů, jehož zahrádka sahá téměř až k bazénu, rozdělily si pokoje, a Olinka ihned zaplula do hotelového županu, s kterým za těch 14 dní tak dokonale srostla, jak říkala, že si ho posléze musela i zabalit do kufru…

Pokračování……

Příspěvek byl publikován v rubrice Deníky a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *