Prokopec, Rath, Julínek nebo Heger, je to úplně fuk!

Pořád teď slyším nebo čtu, jak strašej, že to bude hrozný s tím našim zdravotnictvím, jak na nic nebudou kapacity, lidi a hlavně peníze, ale já mám pocit, že jestli něco funguje pořád stejně, je to kromě ČSAD a České pošty právě zdravotnictví, a nevidím vůbec žádnou slepou cestu, kam by se mohlo pohnout!

 

Ať tápu jakkoli hluboko ve své paměti, nenapadá mě, že by se mi dostalo samo o sobě včas nějakého řádného ošetření nebo vyšetření.

Začnu namátkou svým žlučníkem – to bylo v roce 77. Půl roku sem trpěla ukrutnýma bolestma a když mi pak tak trochu praskl, zavřeli mě na týden na infekční oddělení, pro podezření na žloutenku. Nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem sedla na noční autobus a poodjela zhruba 300 kilometrů do Liberce za známým chirurgem, který mne odoperoval hned poránu a vyrobil mi i poměrně náročnou plastiku žlučových cest, následkem této operace jsem neměla za posledních 32 let jediný žlučový problém.
Porod 1979- taková prostá věc, že…., hodinu poslouchali takovou trubičkou jestli Adam ještě dejchá, a kdyby nepřišel na ten sál náš rodinný známý primář, byla bych mrtvá buď já nebo Adam, reverz jsem tehdy podepisovala vleže ve výtahu cestou mezi porodním a operačním sálem, následkem na mnoho let byla poměrně vážná mozková disfunkce, kterou se poté mnoho let zabýval pan profesor Matějíček-samozřejmě po známosti přes doktorku Plzákovou.
Žaludeční vřed 1984 – vyšetření mi zorganizoval, byl mu přítomen a následně předepisoval léky můj tehdejší gynekolog.
Zuby – všechny předchozí katastrofy vytvořené státním zdravotnictvím mi je od roku 1992 opravuje soukromý zubař, kterému platím všechna ošetření v plné výši.
Gynekologie – chodím už dobrých 10 let do soukromé ordinace, moje obvodní gynekoložka byla asi hodná, ale trochu mi vadilo, že na rukou měla exémy až k loktům, a to i přesto, že si samozřejmě navlékala gumové rukavice dlouhé k zápěstí….
Když šel Adam k prvnímu posouzení ve věci odvodu na vojnu 1997- samozřejmě ho shledali řádné služby schopným, přes naši kamarádku, velmipraktickou lékařku, následně skončil u orthopedického profesora v Motole, kde zjistili rozštěp páteře a podstatně zkrácenou pravou dolní končetinu, což už u druhého kola odvodu neprošlo.
A teď Filip – Marodí od počátku letošního roku. Magnetická rezonance zajištěna v červenci, samozřejmě díky laskavým lidem po známosti v nestátním zdravotním zařízení, následně po známosti odběr slinivky na histologické vyšetření a objednání na zásadní vyšetření jícnu do Vojenské nemocnice, bez známosti, na konec října, jenže Filip už zhubnul 30 kilo, z toho od srpna nejméně 10, z velikosti XXL se přesunul do velikosti L. Sám si diagnostikoval (podle internetových poznatků Achalázii).Jsou dny, kdy se celý den nemůže napít ani vody a vpodstatě žije díky Nutridrinkům (nedoporučil žádný lékař, vymyslela jsem já), jeden kus za 58,-Kč pojišťovna neproplácí- při absolutní absenci stravy je doporučená dávka 5-7 kusů denně.
Dnes se mi konečně podařilo,díky Míšánkovi ( pozor nezaměňovat s Medvídkem), po známosti, sehnat ve Vojenské nemocnici lékaře, který provede potřebná vyšetření a údajně i potřebný zákrok v pondělí 5. 10.. Pan doktor řekl už do telefonu ” To bude buď nádor, nebo Achalázie!”
A tímto z celého srdce děkuju všem, kdo se přes své blízké i vzdálené snažili toto vyšetření zajistit, mám velké štěstí na lidi kolem sebe.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *