O své snaze dosícti v místě bydliště jakéhokoliv parkovacího místa, sem už napsala mnohé.

Počínaje modrýma komerčníma zónama, které obklíčily náš obvod a “stáhly” sem všechna možná auta bez povolerní parkování z obvodů vedlejších.

O žádostech obyvatel celé ulice, doprovázených peticemi, částečného parkování na chodníku na pravé straně jednosměrky, opakovaně úřady zamítané různými prtichůdnými tvrzeními.

O předvoláních k vyřízení dopravního přestupku ” částečné parkování na chodníku”, které nám MP naděluje všem stojícím částečně na chodníku na pravé straně jednosměrné ulice prakticky denně.

Až po peripetie při pokusu podat a následném podání žádosti o invalidní parkovací místo, a následně jeho kladné vyřízení.

Včera večer přijedu domů k Vltavě, zaparkuju ( jsou prázdniny, tak se semtam místo najde) a jdu si dát kafíčko na zahrádku před domečkem, a říkám si ” Safra, jak dlouho jim bude ještě trvat, než mi sem tu značku osaděj, dyť už je to zas 3 týdny!” .

Večer mi pak povídá Adam ” Vidělas, že už máš před barákem tu značku? Přímo u dveří na pravé straně!”

Jdu se podívat, a opravdu, na pravé straně silnce, kde všechny auta denně dostávají za stěrač lístek, že se dopustili dopravního přestupku ” částečné stání na chodníku” teď mám parkovat, patrně částečně na chodníku, protože kdybych zaparkovala zcela na silnici, v místě, kde na levé straně parkují komerčně 3 auta, silnicí by projela maximálně motorka!

A tak od rána telefonuju na telefonní čísla, na kterých mají všichni asi dovolenou, a když už se někam dovolám, dozvídám se ” Aha, ale to tam někdo tak nakreslil a já nevím kdo někdo!”

Ani já nevím, kdo někdo, já to rozhodně nebyla!

A jak slyším, někde dole zas parkuje ten pitomec, co vždycky zavře labradora na hodinku, dvě, do auta, a jde do bordelu, asi doma říká, že ho de venčit.