Tak proč někam jezdit, že?!Hlavně z důvodu Filipova zdravotního stavu, který se od ledna znovu a znovu komplikoval, jsem jarní dovolenou plánovala až na červen, tedy vlastně na léto, ovšem situace vygradovala počátkem června a tak jsem zrušila i červnové dovolenkové plány a naplánovala si “komplikace” vlastní.

Stalo se totiž, že moje 33 let stará jízva po Císařském řezu začala nějak pracovat, zapouzdřovat se a vrůstat kam vrůstat neměla, zevnitř i zvenku hnisat, a aby toho nebylo málo, táhnout za sebou na pravé straně i jizvu po Slepáku, situovanou původně o nějakých 10 cm výš, ovšem jen na pravé straně. A tak jsem se šla poradit za svým oblíbencem docentem Tvrdkem, přednostou kliniky Plastické chirurgie FNKV, na kliniku GHC.

Pan docent to omrk a pravil, že obě ty  jizvy musí pryč, pak vzal fixku a nakreslil mi na břicho čáru ” od ucha k uchu “, abych získala přehled, jak dlouhá bude ta jizva nová, no a ani ne za 10 dní, 25.6. se z té čáry stala reálná, cca 50 cm dlouhá jizva, na každém konci ukončena po jednom pidistehu, všechny ty ostatní jsou stehy rozpustné a šité z rubu:o). Musím podotknout, že ani těsně po, ani nikdy od té doby, ta věc vůbec, ale vůbec nezabolela.

27. mě propustili vybavenou dvěma hadičkama, s plastovýma kabelkama na konci, kterýma jsem si samovolně pouštěla žilou až do neděle, a to už jsem dostala povolení se sprchovat a pokyn přijít k vyndání těch dvou koncových stehů v pondělí 9.7..

Když jsem 9. panu docentovi sdělila, že jsem se už 6., a pak i 7., 8. a 9 ráno, koupala v bazénu, normálně zcepeněl a pak pravil, že za 40 let své praxe ještě nikdy neviděl, ba ani neslyšel o tom, že by se někdo šel koupat ” byť do čistééé vody” s jizvou ” od ucha k uchu” 10 dní po operaci!

Nu což, všechno je nakonec jednou poprvé :o))

Když jsme se rozloučili, zavolal na mne ještě ” A v tom Řecku proboha NESLUNIT!”

” Jasně, mám přece plavky!” odvětila jsem

” No jo, ale bůhví jaké!” udělal vtip pan docent :o)