A je tu zas

den učitelů,vlastně ani nevím, jestli takový den ještě existuje, už léta nemám stolní kalendář, nemám ani visací, letos vlastně nemám snad porpvé ani diář. Taky na co, paměť je třeba trénovat a kdyby klopýtla, bude lepší ten lék se zeleným čtyřlístkem, diář nic nezachrání. Do diáře je možné zapomenout se podívat, čtyřlístek zase užít.
Zatím si pamatuju, něco samozřejmě, něco aniž bych chtěla, něco intuitivně.
Některé věci zapomenout nelze, nikdy, některé připomínají dřívka pohybující se ve větru. A pro případ, že by nefoukal mám z obratníku RAKA kovové tyčinky, které rozezní i lehounký vánek. To aby mi při absenci kalendáře, diářů i čtyřlístků připomínaly, že čas běží, pořád a strašně rychle.

Příspěvek byl publikován v rubrice Monology...... a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

10 komentářů u „A je tu zas

  1. A protože modří už konečně taky vědí.. Tak Ti rovněž Mo. přeju vše nejlepší, spoustu napsaných písmenek a stálé obležení němými tvářemi :o)

  2. No, já mám meziřádky jen takovou tu divnou modrou :o) No, André taky rád. A možná ještě radši Modrého portugala, řekněme 2002 :o)

  3. catana-dala bych si červené.nebylo by špatné takové André z Dolních Věstonic :-)myslím si, že jsem jen pozorně četla mezi řádky a nejenom tento článek :-))))

  4. V den učitelů si stoupne žáček na stupínek a a zarecituje :Já malé poupě,já sedávám v koutě,já vinšovat neumím,ja se za tě pomodlím.Ať žije den učitelů !!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *